S exředitelem české pobočky Transparency International Davidem Ondráčkou jsme hovořili o nástrahách, kterým čelí vláda Petra Fialy v souvislosti se slibovanou „deagrofertizací“ státu. A obecně také o tom, jak by měl nový vládní kabinet postupovat v obsazování svých lidí do různých státních institucí. Ondráčka na jednu stranu rozumí tomu, pokud je do dozorčí rady Lesů ČR nominován Petr Bendl, zároveň ale volá po novele služebního zákona. „Úplně nevím, zda je správná cesta udělat ze všech náměstků ty politické. To samo o sobě žádná reforma není,“ říká.
Co je divného na tom, že si nový ministr, když nastoupí do úřadu, přivede svůj tým lidí, kterým důvěřuje?
Na tom není divného nic. Ministr potřebuje mít kolem sebe lidi, na které se může spolehnout, potřebuje tým lidí, kteří mu budou pomáhat s agendou. Otázka ale je, jak velký ten tým má být a jak hluboko zasáhne do struktury úřadu. To je právě ta věc, o které byla vždy velká debata kolem služebního zákona – jak velké a hluboké mají být čistky na vládních a ministerských úřadech po volbách. Klíčová otázka je, zda lze v Česku vůbec vybudovat nestranný úřednický aparát, zda ho umíme vybudovat, zda bude umět ministerstvo pracovat pro jakéhokoli ministra.
A je fakt, že jsme nyní v dost zvláštní situaci. Nová politická garnitura přivádí do státní správy nové lidi, to je normální. Současně ale čelíme tomu, že ta předešlá Babišova garnitura neměla žádné skrupule dosazovat na klíčové pozice, na pozice, které rozhodovaly o penězovodech, sobě naprosto loajální lidi. A my nyní čelíme tomu, do jaké míry má dojít k jejich výměně. Termín „deagrofertizace“ je možná zprofanovaný, ale myslím, že je potřeba prověřit, kteří úředníci si ohledně dotací, zakázek nebo strategických materiálů, které se týkaly byznysu Andreje Babiše, udrželi nestrannost, a kteří naopak otevřeně pracovali pro Agrofert.
Vy sám jste ale po volbách vcelku explicitně v jednom textu napsal, že něco takového, jako je deagrofertizace, by ta nová vládní garnitura udělat měla…
Ano, a myslím si to pořád. Měla by to udělat, otázka je, jak to má provést. Osobně si to představuji tak, že na každém úřadě udělají hloubkový audit – prověrku toho, zda konkrétní rozhodnutí, která se týkala Babiše a jeho byznysu, tak zda ti úředníci v těchto momentech ustáli svoji nestrannost, kterou mají z principu dodržovat, a svoji loajalitu vůči státní službě. Anebo ne. A tam, kde bude podle konkrétních rozhodnutí dokázáno, že se tak nechovali, tam bude snaha se s nimi rozloučit. V tom vidím onu deagrofertizaci.
A druhý krok spočívá v tom, že se musí dohrát téma neoprávněně vyplacených dotací a zakázek. To by se určitě nemělo vymlčet. Úřady by zkrátka v těchto případech měly začít vymáhat peníze po Agrofertu zpět, tj. že půjdou do soudního sporu, který o tom rozhodne. Protože vtip celého Babišova střetu zájmů spočívá v tom, že se to nikdy nedostalo k soudu.
Všichni sice tvrdí, že jedině soud může v této věci autoritativně rozhodnout, ale zároveň dělali maximum pro to, aby se to k soudu nedostalo. A pokud do této věci strany současné koalice vložily obrovské množství svého politického kapitálu, bylo by dobré, aby to nenechaly vyhnít. Osobně mám pocit, že to současná vláda zatím neplánuje, a podle mého názoru se jí to může vymstít. A Babiš toho zcela jistě využije.
Je potřeba prověřit, kteří úředníci si ohledně dotací, zakázek nebo strategických materiálů, které se týkaly byznysu Andreje Babiše, udrželi nestrannost, a kteří naopak otevřeně pracovali pro Agrofert.
