S primátorkou Brna Markétou Vaňkovou z ODS jsme mluvili především o dopadech koronavirové pandemie na brněnský rozpočet. Probrali jsme také důsledky navyšování cen energií, plánované investiční projekty včetně nové multifunkční haly či vliv covidu na kulturu. Aktuální kvapné zrušení vánočních trhů politička považuje za další z řady nedomyšlených opatření vlády Andreje Babiše. „Na rozdíl od obchodních center jsou vánoční tržiště pod širým nebem,“ dodává.
Máme rekordní čísla, pokud jde o lidi nakažené koronavirem, čelíme energetické krizi, navíc se potýkáme s vysokou inflací. Co to všechno bude znamenat pro Brno?
Nemusím mít křišťálovou kouli k tomu, aby bylo jasné, že celou Českou republiku nečekají úplně jednoduché časy. Mě to mrzí o to víc, že z mého pohledu skončily sněmovní volby výborně. Jenže nová vláda Petra Fialy, která, jak pevně věřím, bude v nejbližších dnech ustavena, vstupuje do složitého období a bude nucena i k nepříjemným opatřením, což jí mnozí budou mít za zlé.
Zatímco Babišova garnitura nastupovala v časech prosperity a nevyužila toho, teď si musíme uvědomit, že zvládnutí krize epidemické i ekonomické bude velmi náročné, přinese mnohá omezení a dotkne se ve výsledku všech oblastí. A obávám se, že si někteří nebudou umět vyhodnotit aktuální stav s tím, jak to bylo třeba před dvěma třemi roky, kdy tady byla ekonomická konjunktura. Myslím si, že budou špatnou situaci svalovat na vládu Petra Fialy, aniž by si uvědomili, že ji vyvolaly objektivní příčiny, které jsou přinejmenším celoevropského formátu.
A pokud jde o to Brno? Blíží se přece komunální volby, což znamená, že vás může potkat něco podobného…
Tak tady mi ta křišťálová koule naopak chybí, protože nedovedu odhadnout, jak se pandemie i ekonomické problémy do komunálních voleb promítnou. Věřím ale tomu, že většina lidí vnímá, co se děje, a chápe, že problémy nejsou výsledkem našich špatných rozhodnutí, ale vnějších okolností. A že nemáme jinou možnost a že se snažíme, aby negativní dopady na domácnosti byly co nejmenší. Například vzhledem k prudkému nárůstu cen zemního plynu, který je primárním palivem Tepláren Brna, vzrostla v Brně cena tepla. Stalo se tak po více než deseti letech, což je v tuzemsku ojedinělé, jiná města mezitím zdražovala. Teplárny Brno navýšily cenu o 25 procent, tedy cca o 250 korun měsíčně na domácnost. Zdražení není nikdy příjemné, ale kdyby nešlo o městskou společnost, pro kterou zisk není primární, křivka ceny tepla by musela kopírovat extrémní nárůst ceny plynu i emisních povolenek a bylo by nutné zdražit asi dvakrát víc.
Od kdy se bude zdražovat?
Cena tepla se zvýšila od 1. listopadu 2021. Turbulence na evropském trhu s energiemi mají dopad ale i do ostatních oblastí. Jsem tak velmi ráda, že jsme se rozhodli například nezdražovat jízdné v městské hromadné dopravě, přestože i to by bylo možné řešení, protože náklady dopravnímu podniku výrazně vzrostou. Pro nás zůstává prioritou, aby lidé využívali městskou hromadnou dopravu v maximální míře, takže jsme takovou variantu nezvolili.
I proto jsme si však vytvořili v rozpočtu příštího roku půlmiliardovou rezervu, kterou plánujeme použít právě na dopady covidu a energetické krize.
Nová vláda Petra Fialy vstupuje do složitého období a bude nucena i k nepříjemným opatřením, což jí mnozí budou mít za zlé.
Jak se covid, se kterým se potýkáme už skoro dva roky, promítl do příjmové strany rozpočtu?
Ze začátku to bylo velmi složité, protože hrozilo, že se nám příjmová strana rozpočtu kvůli nízkým daňovým výnosům sníží poměrně razantně o více než dvě miliardy. Naštěstí se ukázalo, že reálné financování z úrovně státu je výrazně lepší, takže se nám to podařilo vyrovnat. Předpokládáme, že to bude podobné i pro příští rok, takže počítáme s daňovými výnosy 11,1 miliardy a tím, že celkem bude město hospodařit s více než sedmnácti miliardami.
Takže příjmy města jsou de facto stejné jako před covidem?
Z úrovně státu ano. My navíc počítáme s úvěrem, takže máme financování zajištěno také z externích zdrojů. U dvou bank máme sjednaný kontokorentní úvěr v celkové výši tři miliardy. Není to nic mimořádného, musíme mít vyrovnaný rozpočet a potenciálně zajištěné financování na všechny plánované investice. Zatím jsme čerpat nemuseli, ale příští rok tuto možnost využijeme, aby mohly plynule pokračovat klíčové projekty. Důležité je, že v rozpočtu zůstává vysoký podíl výdajů na velké stavby, a to 35,5 procent.
