Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v obsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ reaguje na rozličné výtky, jež se týkají nedávného zrušení některých ustanovení volebního zákona. Vysvětluje motivace, cíle i kontext rozhodování ústavních soudců a popisuje, proč Ústavní soud rozhodl teprve nyní, a tedy relativně krátce před volbami. I kdyby politici shodu na novém volebním zákoně nenašli, nepochybuje, že se volby v říjnu řádně uskuteční. Rychetský reaguje také na některé výroky Andreje Babiše a Miloše Zemana, nebo na aktuální prodloužení nouzového stavu, ke kterému vláda přistoupila na žádost krajských hejtmanů.
Co vás napadlo, když Miloš Zeman vyhlásil příští sněmovní volby s takovým předstihem? Konat se budou letos v říjnu, prezident je vyhlásil už loni v prosinci…
Nemohu a nechci říct, co mě napadlo, protože to bylo současně napadeno u Ústavního soudu. A Ústavní soud rozhodl tak, že odmítl návrh, který usiloval o to, abychom zrušili toto rozhodnutí prezidenta republiky. Jinými slovy: náš ústavní systém stanovuje lhůtu pro vyhlášení sněmovních voleb, jenom pokud jde o to, kdy nejpozději tak musí učinit. Pokud jde naopak o to, v jakém časovém předstihu tak učiní, tak tam má relativně velký prostor. Samozřejmě se ale nepředpokládá, že by se volby vyhlašovaly tři nebo čtyři roky před jejich termínem.
Ptám se mimo jiné proto, zda to prezident neudělal kvůli tomu, že už měl nějaké zprávy, jak Ústavní soud rozhodne o volebním zákoně…
Netuším, jaké pan prezident měl nebo mohl mít informace o průběhu diskusí uvnitř Ústavního soudu. Evidentně ale měl informaci o tom, že ten návrh u nás skutečně je, a že se jím Ústavní soud zabývá.
„Tímto dopisem apeluji na Ústavní soud, aby si byl vědom všech konsekvencí, které případná derogace částí volebního zákona může přivodit a jež mohou vést k ústavní krizi nemající podle stávající Ústavy ČR řešení.“ To vám napsal prezident Miloš Zeman 1. 2. 2021. Stále si myslíte, že podobný scénář není ve hře?
Nemyslím si, že rozhodnutí Ústavního soudu o několika napadených ustanoveních volebního zákona zhruba osm měsíců před volbami může vyvolat politickou krizi. Dokonce by bylo naprosto nekorektní, pokud by Ústavní soud dospěl k většinovému závěru o neústavnosti napadených ustanovení volebního zákona a současně své rozhodnutí nebo jeho výrok odkládal. Po každých volbách je k volebnímu senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) podána řada žalob napadajících volební výsledek. Jak by asi NSS o nich rozhodoval, kdyby existoval výrok Ústavního soudu o neústavnosti části volebního zákona, byť s odloženou vykonatelností?
Panečku, to by tedy teprve byla krize, kdyby došlo ke zrušení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu. Ústavní soud musel respektovat ústavní požadavek na rovnost hlasů a volební systém poměrného zastoupení do Poslanecké sněmovny. V daném případě kombinace nestejně velkých volebních krajů, kopírujících územně-správní uspořádání státu, s tzv. volebním D'Hondtovým dělitelem, tj. způsobem přepočtu odevzdaných hlasů na poslanecké mandáty, hrubým způsobem porušovala princip rovnosti hlasu každého voliče.
V malém kraji by bylo k získání mandátu třeba více než dvojnásobek hlasů než ve volebním kraji velkém. V souladu s principem tzv. minimalizace zásahů Ústavního soudu jsme zrušili pouze tu metodu přepočítávání hlasů na mandáty a do volebních krajů jsme nezasáhli. Může se zdát, že jsme „horký brambor“ přehodili na Parlament, ale Ústavní soud je „negativní“ zákonodárce – právní předpisy může pouze rušit a nikoliv je nahrazovat novým textem. Velice oceňuji iniciativu komisí pro Ústavu v obou parlamentních komorách o nalezení shody na nové úpravě volebního zákona.
A považuji za krajně nepravděpodobnou situaci, kdy by se měly konat volby, a ve volebním zákoně by chyběla základní ustanovení o tom, jakým způsobem se budou přepočítávat odevzdané hlasy na mandáty. To je situace, která – pokud vím – nejen že nenastala v historii České republiky, ona nestala ani v historii vyspělých parlamentních demokracií. Ta situace by nebyla jednoduchá, protože volby by i tak samozřejmě proběhnout musely. Navíc ten derogační zásah naším nálezem do volebního zákona se vůbec netýká přípravy a průběhu voleb.
To znamená, že by proběhly způsobem, jakým probíhají pokaždé, zejména pokud jde o krajské úřady, sčítací komise a podobně. Všechno by tedy fungovalo normálně, jediný problém by vznikl po volbách při přepočítávání hlasů na mandáty. To by byl problém, pokud by tedy skutečně nebyl včas vyřešen Parlamentem a tedy úpravou scházejících ustanovení ve volebním zákoně.
Zásadně nehodlám komentovat výroky ostatních ústavních představitelů. Pokud ovšem napadnou nevybíravým způsobem Ústavní soud jako instituci, anebo jeho soudce, nemohu mlčet.
