Jakým rizikům bude letos čelit česká politika? A kde hledat pozitivní trendy?

V návaznosti na včerejší bilanční anketu zveřejňujeme výhled do roku, který právě dneska začal. Co máme čekat od české politiky v roce 2020, jakým rizikům bude čelit a v čem lze spatřovat pozitivní trendy? Stejně jako včera odpovídá šestice politologů: Ladislav Cabada, Lukáš Jelínek, Petr Just, Lubomír Kopeček, Daniel Kunštát a Josef Mlejnek.

Jaké politické trendy nebo tendence považujete za pozitivní? A jaké naopak za nebezpečné pro budoucnost české politiky?

Ladislav Cabada

Za jednoznačně pozitivní tendenci považuji mobilizaci významné části občanské společnosti proti oligarchickým tendencím v české politice. Podobně pozitivně vidím roli Senátu a Ústavního soudu jako institucí, které nadále udržují pluralitu postojů a současně udržují situaci demokratické dělby moci a brzd a protivah. Velmi pozitivně vnímám i oficiální českou zahraniční politiku udávanou ministerstvem zahraničních věcí a zpravidla rovněž vládou jako celkem.

Naopak jako velmi nebezpečné považuji snahy prezidenta Zemana navzdory Ústavě České republiky prosazovat vlastní představy o podobách dílčích politik, přičemž nejvýraznější jsou tyto snahy v zahraniční a zahraničně-ekonomické politice včetně zjevných snah preferovat čínské a ruské firmy v klíčových sektorech (jaderná energetika, bankovnictví ad.).

Atapana: Greta má pravdu, ale nezachrání nás. Šíbři už si rozdávají karty, běloši jsou zkázou Země

sinfin.digital