S ředitelem strategické komunikace fotbalové Slavie Praha Jakubem Splavcem jsme mluvili nejen o kultuře českého fotbalu, ale také o tom, jak se Slavie angažuje ve svém bezprostředním sociálním okolí. Cíl jednoho z nejslavnějších klubů české fotbalové historie je podle něj jednoznačný: využít moc fotbalu třeba i pro řešení sociálních a společenských problémů.
Všiml jsem si vás, když jste začal komentovat politiku a byl vidět v politickému marketingu. Jak jste se najednou ocitl ve fotbalové Slavii? Je to přece jenom o dost jiné prostředí…
Máme velkou rodinnou tradici v červenobílé. Táta, který mě vzal ve čtyřech poprvé do starého Edenu, kroutí šedesátou čtvrtou sezonu. Já chodím pravidelně od deseti. Letos je to tedy dvacet let, kdy s klubem žiji opravdu každý den a Slavia je pro mě náboženství.
Což ale asi nebude ta hlavní kvalifikace…
Komunikací se profesně zabývám deset let. Hlavně komerční a poslední roky i již zmíněnou politickou. S panem Jaroslavem Tvrdíkem (předseda představenstva SK Slavia Praha, pozn. red.) jsme se nejprve potkali v širší skupině expertů z oboru. Chtěl znát náš názor na současný obraz Slavie.
Postupně jsme se začali bavit víc a on přišel s nápadem, že by v klubu rád viděl člověka, který se podívá na komunikaci ve všech oblastech a zaměří se zejména na aktivity mimo hřiště. Tedy mimo sportovní marketing. Někoho, kdo by společně s ostatními ve Slavii uchopil značku SKS jako celek a představil ji nejen fanouškům, sportovním nadšencům, ale i široké veřejnosti.
A teď tu spolu mluvíme v Edenu…
Slavia se neodmítá. A když pro ni, tak naplno. Během dvou tří dnů jsem se rozloučil se všemi svými klienty a splnil si životní sen. 99 procent z nich to pochopilo, protože můj vztah ke klubu znali.
Jakub Splavec
Ředitel strategické komunikace SK Slavia Praha má za sebou dlouholetou praxi v nejlepších PR agenturách v České republice. Mezi jeho specializace patří interní a krizová komunikace a politický marketing. O PR a marketingu řadu let publikoval v médiích a v minulosti také blokově přednášel na českých středních a vysokých školách. Ve své současné roli má na starosti obraz nejstaršího českého klubu mimo tradiční sportovní marketing.
To bylo kdy?
První schůzka proběhla v březnu. Do klubu jsem nastoupil od dubna.
Co vás na fotbalovém prostředí překvapilo?
Velký rozdíl je v tom být fanoušek a představitel klubu. Jak v mentálním nastavení sama sebe, tak při konfrontaci s pohledem zevnitř a ve výsledku i zvenčí. Začal jsem si například daleko víc vážit práce všech lidí, kteří tady jsou.
Uvedu příklad: máme za sebou období prodeje permanentních vstupenek včetně spuštění nové aplikace a dalších novinek v oblasti ticketingu. Smekám klobouk před všemi. Když je člověk celou dobu u toho, vidí, jak všichni jedou nadoraz. A stejně tu s úsměvem nastoupí každé brzké ráno.
Přitom by si jeden řekl, že jste museli teď mít pár týdnů klid.
Práce pro Slavii je na 24 hodin, 7 dní v týdnu. Není to klišé. Prostě to tak je. Za tu nejkrásnější kancelář a možnost být součástí klubu našeho srdce to však stojí. Navíc už zase startuje sezona 2023/2024. Uteklo to rychle – a já osobně se nemůžu dočkat.
S čím jste do klubu přišel?
Nejen já, ale i další nové i tradiční tváře ve vedení klubu máme v hlavě nastavený takový přístup, že fotbal není jen devadesát minut. Samozřejmě to bude vždy největší část klubu i jeho komunikace, ale dnešní fotbal je víc než kdy jindy nejen sportovní, ale i společenská a kulturní událost.
Branky, body, vteřiny postupně doplňují i emoce a přesah mimo zápas. Klade se velký důraz na každodenní působení klubu a jeho odkaz. A za mě je to tak správně.
To ale není úplně český pohled na věc, anebo se pletu?
Logicky se chceme přiblížit světu evropských velkoklubů. Mají k tomu fotbalu vždy i něco navíc. My s oblibou říkáme, že jsme víc než fotbal, víc než sportovní klub. V mých očích to Slavie dokazuje každý den. Na jaře jsme představili i novou strategii společenské odpovědnosti s názvem Za hranice hřiště a cílem je využít moc fotbalu například pro řešení sociálních a společenských problémů.
Nedávno jste o tom mluvil u mého kolegy Martina Kováře i v kontextu Prahy 10 a dopravy…
Dopravní zatížení v den zápasu je problém, se kterým se klub dlouhodobě neuměl popasovat. Dnes jsme si snížení zátěže na lokalitu dali jako jednu z hlavních priorit. Ve spolupráci s Českými dráhami jsme zvýšili počet i frekvenci vlakových spojů a některé, které v Edenu nestavěly, si zastávku v den zápasu přidaly.
Stejně chceme přistupovat i k MHD nebo alternativním druhům dopravy, jako je například i projekt sdílených kol. Pokud chceme fanoušky motivovat k tomu, aby na cestu do Edenu a zpět domů nevyužívali auto, musíme jim k tomu dát co nejlepší podmínky. Je to jeden z prvků ekologizace klubu tam, kde to dává smysl. Pro nás, fanoušky a hlavně sousedy.
