Evropa chce být do roku 2040 bez tabáku a počítá s tím, že v tu dobu bude kouřit jen pět procent populace. Do jaké míry je taková představa reálná, hodnotila nová studie Centra pro ekonomické a tržní analýzy (CETA). Podle Aleše Roda, jednoho z autorů studie a ředitele centra CETA, je pro splnění takového cíle nutné přehodnotit přístup „zakaž a trestej“ a namísto něj se vydat cestou snižování rizik a závislostí pomocí alternativních nikotlinových výrobků. Česko by v tom dokonce mohlo jít Evropě příkladem.
Evropa chce vytvořit do roku 2040 beztabákovou generaci s méně než pěti procenty kuřáků. Je to reálné?
Skrze současná opatření v Evropě spíš ne, spotřeba tabáku neklesá tak rychle, jak se očekávalo. Evropa má nyní dvě možnosti, jak to řešit – buď posune termíny a řekne, že se spokojí například s rokem 2050, anebo se zamyslí nad tím, proč její přístup nefunguje.
A to je proč?
Kvůli přístupu. Je třeba vyměnit současný postoj regulátorů „zakaž a trestej“ za metodu, která lépe pracuje s motivacemi lidí a snaží se je behaviroálně vést k méně rizikovým způsobům užívání nikotinu. Podstatné je kuřákům nabídnout méně rizikovou alternativu.
„Zakaž a trestej“ nefunguje?
„Papírem“ preference lidí nepřetlačíte. Jakýkoliv zákon, zvlášť u závislostních látek, nezmění touhu lidí tyto látky užívat, jen si najdou nové způsoby. A to je pro stát nejhorší, zvlášť když se to navíc odehrává mimo oficiální ekonomiku.
K čemu vaše studie došla?
V zásadě k závěru, že pokud Evropa nepřijme politiku Harm Reduction, nemáme šanci se na plánovaných méně než pět procent kuřáků v roce 2040 dostat. V tom nejlepším případě se dostaneme někam k 11 procentům, to však bude strop, který půjde jen velmi obtížně prorazit.
V rámci analýzy jste srovnávali evropské země v rámci toho, jaký přístup k politice Harm Reduction (HR) zvolily. Jak dopadlo Česko?
Prostřednictvím HR Indexu měříme efektivitu nastavení politik v několika evropských zemích. Česko dopadlo dobře, mezi srovnávanými zeměmi je na druhém místě. Přesto jsme na základě našich zjištění zformulovali několik doporučení pro vládu, například aby Česko využilo své nadcházející evropské předsednictví ke komplexnímu projektu revize politiky v oblasti závislosti na tabáku, ve kterém by na prvním místě stál vědecký přístup postavený na datech, ne na emocích.
