Do hledáčku se senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) dostal v posledních dnech opět kvůli svým ostrým výrokům na stranu Romů. Měl jít kvůli tomu i na kobereček vládní agentury pro sociální začleňování. Podle jeho slov ale o žádné schůzce nic neví. „Když už se mě na to ptáte, můžu říct, že to ve mně vyvolává pouze úsměv. Pokud mi chce ředitel agentury Radek Jiránek něco sdělit, může mi kdykoli zavolat,“ říká Čunek pro INFO.CZ. A agenturu nešetří. „Dříve tam seděla řada hloupých lidí. Hloupých v tom slova smyslu, že o tom problému nic nevěděli. Pouze parazitují na této společnosti tím, že se tam živí jako takoví sluníčkáři: všechny milují, všechno je podle nich v pořádku, žádný problém vlastně není,“ tvrdí. A dá spíš na názor lidí. Jak hodnotí svých více jak dvacet let v komunální politice? A podpořil by Jiřího Drahoše v prezidentské kandidatuře? O tom všem mluvil Čunek ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ.
Starostou Vsetína jste se stal poprvé v roce 1998, místostarostou jste byl chvilku dokonce už v roce 1994. Dvakrát jste suverénně vyhrál senátní volby, z toho jednou téměř v prvním kole, kromě roku 2008 jste vždy úspěšně kandidoval také do krajského zastupitelstva, loni jste dokonce vedl kandidátku lidovců, kteří volby ve Zlínském kraji jednoznačně vyhráli, volilo vás přes 22 procent voličů. Nabízí se jednoduchá otázka: jak si to vysvětlujete? Kde spatřujete vy sám příčiny těchto téměř pětadvacet let trvajících volebních výsledků?
Pětadvacet let to není. V tom roce 1994 to byla spíše náhoda nebo shoda okolností. Navíc jsem tam byl skutečně jen tři měsíce a nebyl jsem ten, kdo by byl volen: byl jsem v té době neznámý člověk.
Dobře. Ale od roku 1998 už prokazatelně sbíráte skoro samá vítězství…
I v tom roce 1998 šlo spíše o náhodu. Pokud si to dobře pamatuju, do zastupitelstva se dostalo šest stran, které měly tři mandáty. Hledal se tehdy starosta, a nikdo z těch, kdo připadali v úvahu, to nechtěl dělat. Ani já jsem nechtěl. Říkám to proto, že ani tehdy jsem nepatřil mezi známé lidi. Pokud lze tedy mluvit o tom, že by mne lidi vědomě volili, platí to až o následujících volbách, o letech 2002, 2006 a dále…
A čemu tedy přičítáte kontinuální úspěch?
Nevím. Mohu si myslet spoustu věcí, ale základ je asi v tom, že se snažím celý život něčeho konkrétního dosáhnout, úspěch přitom pro mě nejsou ty hlasy, ale výsledek v té které práci. Cílem práce starosty není to, že zvítězí v dalších volbách, ale to, že ho lidé chtějí volit, protože něco udělal. A to asi můj cíl: na všech úrovních se snažím něco udělat.
Druhá věc je, že mám nějakou vlastní představu o tom, jak má svět vypadat, a protože mám čtyři děti – mám už také vnuky – skutečně pořád přemýšlím, v jakém světě mají žít. I to je základ mé politiky. I proto jsem možná úspěšný.
