Politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro INFO.CZ upozorňuje, že STAN v české politice dlouhodobě funguje trochu specificky jako strana druhé volby: „Má jen malé několikaprocentní jádro loajálních voličů, ale je relativně dost těch, kterým nevadí, a i když k ní nemají pevnější vztah, jsou ochotni o ní uvažo1vat v případě, že nevidí lepší politickou alternativu.“
Pro budoucnost strany, která disponuje druhým největším vládním klubem v Poslanecké sněmovně (což ale ani zdaleka neodpovídá jejím dlouhodobě spíše nízkým preferencím), je to vcelku zásadní postřeh.
A pokud budou lídři Starostů a nezávislých na sobotním sněmu v Olomouci hledat způsob, jak zůstat i po příštích volbách minimálně středně velkou stranou, měli by ho vzít ve svých úvahách v potaz.
V zásadě mají totiž dvě možnosti: tou první je, že se pokusí rozšířit své pevné jádro voličů, což je nepochybně ambice, která stála za nedávnou sérií debat Víta Rakušana s občany.
