Podle sociologa Centra pro výzkum veřejného mínění Jana Červenky je téměř jisté, že výsledek voleb bude oproti zářijovým modelům odlišný. Situace je podle něj příliš tekutá a velké množství lidí je – či alespoň ještě v září bylo – nerozhodnuto. Navíc lze jen obtížně v tuto chvíli přepovědět, ke komu se nakonec tito nerozhodnutí voliči přikloní. Podle Červenky se v letošních sněmovních volbách může stát téměř cokoli.
Jaký je necelé dva týdny před volbami konzervativní odhad jejich výsledků?
Odhad výsledků nadcházejících voleb je především velice nejistý. Nejde ani tak o to, že v současnosti – podobně jako před čtyřmi a vlastně i sedmi lety – docházelo k nějakému velkému přelévání hlasů, i když ani to se nedá vyloučit. Hlavní problém spočívá v tom, že máme velké množství stran pohybujících se okolo hranice volebního kvora pro vstup do sněmovny, takže v tuto chvíli vlastně netušíme, kolik stran po volbách zasedne v poslaneckých lavicích, což má na možné povolební kombinace zásadní dopad.
Kolik se podle vašich dat může dostat do sněmovny politických subjektů?
V tuto chvíli se jeví jako reálná v podstatě jakákoli varianta v rozmezí od čtyř do devíti stran, volební potenciál přes pět procent má asi deset subjektů. Prakticky jisté je, že první na pásce skončí hnutí ANO, ale ani jeho zisk a hlavně náskok před ostatními není vůbec jistý. Nejistotu zvyšuje i okolnost, že zhruba pětina lidí z těch, kteří v první polovině září deklarovali, že k volbám přijdou, vůbec nevěděla, koho bude volit. Osobně si myslím, že se do sněmovny dostane minimálně sedm, a nejspíš osm stran. Ale možné je opravdu cokoli.
