„Právníků je dnes ve sněmovně málo a obávám se, že po volbách jich bude ještě méně,“ říká v podcastu Politici mezi paragrafy předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda. Spoluautor právního a justičního programu koalice Spolu v rozhovoru také například popisuje, že je velkým příznivcem lobbingu.
Marek Benda je poslancem nepřetržitě od roku 1996. Již o šest let dříve ale zasedl v České národní radě. Za svou politickou dráhu se nicméně zatím nedostal na vládní post. „Nijak zvlášť po ministerské funkci netoužím,“ říká s tím, že již několikrát v minulosti nabídku premiérům rozmlouval. „Současně říkám, že jsem členem své strany a respektuji svého předsedu. Pokud mi řekne, abych šel do vlády, půjdu,“ dodává Benda.
Pro koalici Spolu zastřešil Marek Benda část volebního programu v oblasti legislativy. „Dal jsem si velmi záležet na tom, aby náš program zdůrazňoval skutečně to, co pokládáme za klíčové. Tedy že se stát nemá řídit skrze přijímání nových zákonů. Není úspěchem vlády a parlamentu, kolik přijaly norem,“ popisuje s tím, že občané jsou přetíženi nařízeními. I proto by se podle něj mělo v legislativě škrtat. Za každou novou povinnost by měly být dvě staré zrušeny.
„Osobně mám vymyšleno spoustu povinností, které se zruší jedním škrtem a vůbec nic se nestane. Vyžadovat dnes po občanech pravidlo ‚neznalost zákona neomlouvá‘ je drzost,“ říká Benda s tím, že jediný úkol pro novou sněmovnu v legislativní oblasti jsou procesní předpisy, nový občanský, soudní a trestní řád. O tom, zda potřebujeme nový zákon o státním zastupitelství, Benda přesvědčen není. „Stačí tři nebo čtyři drobné škrty a problémy jsou vyřešeny,“ myslí si. Způsob jmenování nejvyššího státního zástupce v zákoně je pak podle něj zcela v pořádku. Igora Stříže by ale v případě vládního angažmá odvolal.
Poslední čtyři roky je Marek Benda v čele sněmovního ústavně právního výboru. „Překvapivě je toto volební období legislativy málo, když odhlédneme od covidové legislativy. Troufal bych si říct, že výborem neprošlo nic, za co bych se musel legislativně stydět,“ říká. To podle něj platí i o nedávných změnách v exekucích. „Ve skutečnosti je to o řád lepší, než co dorazilo z vlády. Tím ale neříkám, že je to ideální,“ dodává. Poslancům se podle něj podařilo přijmout exekuční řád tak, že jsou na něj všichni tak trochu naštvaní. „To je to dobrý výsledek. Vzhledem k tomu, že se nedávná novela dotáhla, máme dva tři roky klid. Bude se muset nechat usadit, abychom viděli, jaké bude mít dopady,“ avizuje Benda.
Podcastová série Politici mezi paragrafy
22. 7. Jakub Michálek, Piráti
29. 7. Marek Výborný, KDU-ČSL
5. 8. Radek Vondráček, ANO
12. 8. Marek Benda, ODS
19. 8. Stanislav Polčák, STAN
V rámci podcastu Politici mezi paragrafy se Marek Benda věnuje také tématu advokátní mlčenlivosti a policejních odposlechů. Politikům podle něj chybí cit pro to, že existují základní práva. „Ten není ani v dnešním ústavně právním výboru. Nejrůznější skupiny tak vysílají signály většině, která je chce slyšet,“ naráží například na program hnutí Přísaha, ve kterém se mimo jiné kritizuje kontrolní praxe České advokátní komory.
A jak se Marek Benda dívá na přijímání koronavirových opatření? „Nikdo nechápal, k čemu a na co jsou opatření. Největší škoda byla, že si v posledních měsících občané začali sami rozhodovat, co budou a nebudou dodržovat. Rozklad důvěry v právní řád je obrovský problém do budoucna,“ popisuje. Po volbách podle Bendy proto bude třeba provést vyhodnocení krizové legislativy jako takové.
