Audioverze
„Češi, Kanaďané, Norové a Australani jsou nejvášnivější čtenáři knih,“ říká Pavel Mandys, publicista a zakladatel literární ceny Magnesia Litera. „Češi ale nejvíce čtou české knihy o českém prostředí,“ doplňuje své postřehy o světě knih.
Kdyby se kola dějin točila jiným směrem, možná by spisovatelé z území dnešního Česka získávali místo ocenění Magnesia Litera literární cenu s názvem Sudetenquelle Buchpreis.
Základem minerálky Magnesia je totiž voda z Grünské kyselky (a dalších pramenů) čerpané v okolí obcí Mnichov a Nová Ves ve Slavkovském lese – mezi Mariánskými Lázněmi a Sokolovem. Minerálka se pod názvem Sudetenquelle dodávala minerály vojákům Afrikakorpsu německého generála Erwina Rommela a především zvýšené množství hořčíku jim pomáhalo zvládnout drsné pouštní klima.
O historii minerálky Magnesia se dozvíte na začátku podcastu s Pavlem Mandysem, který je hlavní tváří nejznámější české literární ceny. Většina času je ale věnována samotné ceně, jejímu vzniku a především fenoménu čtenářství.
V podcastu se dozvíte: Čtou Češi více zahraniční, nebo domácí autory? Beletrii dávají přednost především ženy, nebo muži? Přežije tištěná kniha jako umělecký artefakt, nebo ji zcela nahradí e-kniha? Proč snad každý Kašub (malý slovanský národ na severu Polska) zná českou literární cenu Magnesia Litera? Proč si spolu s nimi přečíst knihu Život a příhody Remusovy, Kašubské zrcadlo (vydalo Argo)? V čem je úžasná kniha Louky, Dobrodružství poznávání (Academia)? Proč si pořídit knihu Hella (vydal Maraton) a proč ekolog Juraj Lukáč už dva měsíce píše recenzi na obří knihu Václava Smila Růst (Academia)?
Po poslechu podcastu zjistíte, jaké jsou náklady knih u nás a ve světě, který český spisovatel má šanci být aspoň evropským autorem, proč Pavel Mandys sám nic napsat nechce, podle koho a čeho jsou pojmenované jiné ceny ve světě a proč je tak málo beletrie o psech.
