Martin Vaculík je charismatická tvář časopisu Svět motorů a novinář, který psaní o automobilech vtiskl originální a inteligentně ironickou podobu. Sedne ke stolu, přitáhne si mikrofon a spustí splav své výmluvnosti. Mluví k věci, fundovaně, obrazně i konkrétně, přidává emoce, občas ale i ve svém rozčilení přibrzdí. Martin je první host, který mne po natočení podcastu požádal, abych jistou pasáž jeho verbálního emočního rozrušení vystřihl a já mu vyhověl.
Nejednalo se o nic zásadního, bylo to dokonce vtipné, nebylo to dokonce ani nic genderově nekorektního, dokonce ani nezaútočil na amatérské motoristické pindaly, kteří radí startovat vůz se spojkou. To se ale dozvíte na konci podcastu, proč by se nemělo startovat se spojkou, ale proč to u nových vozů bez spojky ani nejde. Vystřihl jsem tedy z hodinového podcastu jednu pasáž, krátkou radu, protože kdyby ji lidé na dálnici podle Martinova návodu realizovali, nastalo by mezi námi a občany jedné naší bratrské sousední země, typické svérázným způsobem řízení, k velkému mrzení, které by se po generace nepodařilo utlumit.
Ale přesto je rozhovor s Martinem Vaculíkem, redaktorem Světa motorů a hvězdou YouTube videí velmi svěží, konkrétní a vtipný, protože přestože se o něm říká, že je motoristický pacient, tak na rozdíl od mnoha jiných novinářů má velký edukativní přesah a dokáže hledět dále než pod kapotu vozu, který právě rozebírá – slovně i fyzicky.
To byl také důvod, proč se odmítl Martin Vaculík „kouknout“ na můj vůz Ford Mondeo, 1.6 benzín, rok výroby 2007, protože „koukání“ je k ničemu, když se to auto nezvedne a on si běžně do studia nenosí hever. Martin ale zpochybnil tvrzení, že „Fordem tam a vlakem zpět“ a vysmál se především majitelům vozů BMW, kteří tím vlakem občas zpět jezdí – proč je tomu tak, v podcastu pregnantně vysvětluje.
Bohužel v tomto díle, na rozdíl od toho předcházejícího, který jsem s ním natočil před více než rokem, nepadnou zásadní komentáře na vozy značky Škoda a Dacia, ale o to více se rozpovídal o svém ambivalentním pocitu, který má, když píše a recenzuje vozy značky MG čínské výroby. Martin Vaculík je totiž přesvědčen, na rozdíl od mnoha jiných „motohlav“, že politika do světa motorů patří, musí se vnímat, kde je vůz vyroben, jaké je jeho pozadí a že se nemůže oprostit od politické situace a tragických činů, které se v dané zemi odehrály a odehrávají.
Ambivalentní pocit proto, že dokud byly vozy, zvláště elekrovozy čínských značek stejně nekvalitní jako třeba čínská plastová párátka, bylo to pro motorecenzenta jednoduché. Ale to už dávno neplatí, Asie podle Martina Vaculíka svými elektrovozy a cenovou politikou možná zválcuje Evropu a to natolik, že se naplní jeho smutná předpověď o jeho budoucnosti automobilového novináře.
Naštěstí má ale Martin vzdělanostní rozsah skutečně velký, a tak jsme se v podcastu bavili o mnoha jiných tématech, například i o románu Sekera jeho dědečka Ludvíka Vaculíka, který trochu ozřejmuje situaci, proč je na Zlínsku největší koncentrace dopravních hlídek provádějících namátkovou kontrolu na alkohol.
