Jeden z nejvýraznějších českých sochařů současnosti Michal Gabriel není z aktuálního trendu ničení a strhávání „závadných“ soch nijak nadšený. Dle jeho názoru by naopak sochy měly mít potenciál vydržet co nejdéle v čase. „U některých soch mě nemrzí, že zmizely, protože měly špatné téma, autory i formu. Jiné však byly z odborného pohledu zajímavé,“ říká Gabriel s tím, že je mu líto, že na vlastní oči nikdy neviděl sochu Stalina na Letné. Proč by sochy měly stát vlastně všude? Jaký je jejich úkol ve veřejném prostoru? A jaké sochy se chystá sám odhalit? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.
Soch není nikdy dost, je přesvědčen akademický sochař a někdejší děkan Fakulty výtvarných umění VUT v Brně Michal Gabriel. „Místo, kde mi nějaká socha chybí, je podle mě vlastně všude, ve městě i v krajině, nemusí tvořit nějaký monument, zajímavé jsou i sochy, které jen tak náhodně potkám,“ říká Gabriel v rozhovoru s Janem Paličkou v pořadu Kapitola.
Ani současný kapitalistický, ani minulý socialistický režim dle jeho názoru nedokázaly usměrnit skutečnost, že u soch by mělo jít především o kvalitu. „Dříve převažovala ideologie, to bylo to hlavní. V 80. letech to pak v oficiálním sochařství bylo spíše o tom, co nemůže nikoho urazit,“ popisuje Gabriel.
