České právo podle právníka Miroslava Uřičaře z advokátní kanceláře Legalité nebylo na pandemii koronaviru připraveno. A ani být nemohlo. Přesto se ale s nějakou mírou úspěšnosti stávající právní instituty používají, což je podle Uřičaře lepší, než kdyby od nuly vznikala konkrétní právní úprava. Uřičař v nové epizodě pořadu Kapitola upozorňuje na úskalí, které koronavirus vnesl do oblasti ochrany práva na soukromí a práva na ochranu osobních údajů, a zamýšlí se i nad právními otázkami spojenými s očkováním. „Z právního hlediska je důležité, že toto očkování není povinné. Tím že očkování není povinné, nemohu s nesplněním té nepovinné činnosti spojovat nějaký zákaz. Co s tím mohu spojit, jsou určitá zvýhodnění, ale u těch musí být rozumná alternativa a benefit musí být přiměřený, jelikož to zvýhodnění na druhé straně někoho jiného znevýhodňuje,“ vysvětluje Uřičař.
Koronavirus přinesl mnoho otázek napříč obory lidské činnosti, právo nevyjímaje. Podle právníka Miroslava Uřičaře se v souvislosti s pandemií řeší převážně otázky související s právem na soukromí, právem na ochranu osobních údajů a právní aspekty přístup k očkovaným a neočkovaným. Co se práva na ochranu soukromí týče, je podle něj nereálné, aby u nás docházelo k masivnímu sledování osob, jako se to děje v některých asijských zemích. „Při stávající právní úpravě si troufám říct, že je možné sledování jen na základě dobrovolnosti. Je zatím stále ještě vymezeno, kdo mám mít přístup k našim provozním a lokalizačních údajům od bank z plateb kartou, k čemuž jsme nabádáni, a z telefonu. Ty jsou nejčastěji použitelné i zneužitelné,“ říká Uřičař.
U přístupu k očkovaným a neočkovaným Uřičař upozorňuje na možnou diskriminaci. „Viděl jsem podle mého soudu podivné názory, že neočkovaným lze někam zakázat přístup, a to se domnívám, že nelze. Tím, že očkování není povinné, nemohu s nesplněním té nepovinné činnosti spojovat nějaký zákaz,“ komentuje situaci Uřičař s tím, že reálné je spíše správně nastavené zvýhodnění očkovaných s alternativami pro ty, co se očkovat nechtějí nebo nemohou. „Umím si představit, že očkovaní budou na stejné úrovni jako ti, co si nechali udělat test, a tím pádem budou zbaveni povinnosti toho testu tam, kde je vyžadován. Ti co nechtějí nebo nemohou, tak jim nemůže být vnucena povinnost se očkovat, ale může se jim říct ať absolvují test, což není nic příjemného, ale není to žádný významný zásah,“ uzavírá Uřičař.
Jak se bránit proti zásahům do soukromí a do ochrany osobních údajů? Jaký přístup by měl být k očkovaným a neočkovaným v otázce cestování? Podívejte se na celý rozhovor.
