Koronavirovou krizi Česko zvládlo velmi dobře, domnívá se přednosta hepatogastroenterologické kliniky IKEM profesor Julius Špičák. Úmrtnost podle něj v uplynulých měsících byla paradoxně nižší než v uplynulých dvaceti letech. „Musíme se ale snažit, aby ten několikaměsíční výpadek v operacích i diagnostice neměl fatální dopady,“ dodává Špičák.
„Jsem poměrně kritický i sebekritický člověk, ale domnívám se, že koronavirovou krizi jsme zvládli velmi dobře,“ říká profesor Špičák v pořadu Kapitola a dodává, že chápe pozornost, které se koronaviru dostávalo. „Ty záběry nejprve z Wu-chanu a pak z Itálie a Španělska se staly skutečným strašákem. Každá politická reprezentace se zalekla, protože to bylo něco, co nemohli připustit, a museli udělat něco, aby se tak nestalo. Mám pro to pochopení a to strašení z toho vlastně logicky vyplývá,“ uvažuje Špičák.
Z koronaviru se podle profesora stala jakási superdiagnóza, pro kterou se mnohdy zapomínalo na diagnózy ostatní. „Je to poněkud absurdní, jak denně sledujeme statistiky nakažených a zemřelých. Stejně bychom mohli třeba sledovat tyto statistiky pro karcinom prostaty, což se nedělo a neděje. Uměle jsme to vypíchli, ale chápu ten důvod,“ říká a upozorňuje, že několikaměsíční výpadek se může odrazit právě na diagnostice ostatních chorob: „Sledoval jsem to ve svém oboru, kde na sto koloskopií připadnou dejme tomu dva diagnostikové karcinomy. Pokud koloskopie poklesly o tisíce, tak si můžeme spočítat i počet nediaknostikovaných karcinomů.“
