Česko ovládlo téma daní. Po dlouhé době je z něj středobod politiky a vede se o něj politický střet, který se z Poslanecké sněmovny přesouvá do Senátu. Ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný k tomu v pořadu Kapitola říká, že osobně vítá zrušení superhrubé mzdy a snižování některých daní považuje v případě Česka za potřebné, ale musí se dělat komplexně, systémově a ne tak, jak se to stalo nyní – narychlo, v noci, na základě poslaneckého návrhu Andreje Babiše. To Slaný považuje za příznak „absolutního selhání vlády a hospodářské politiky“.
Nesystémovost, s jakou vláda postupuje, se podle Slaného přelévá právě i do daňové, tedy příjmové části rozpočtu. „Daně by z mého pohledu měly být nízké, jednoduché a predikovatelné. Nicméně ten stěžejní problém veřejných financí je na výdajové straně rozpočtu,“ pokračuje ekonom s tím, že představa Česka jako daňového ráje je iluzorní a můžeme očekávat spíše trend zvyšování daní.
Slaný současně varuje před obřími deficity, s nimiž Česko po koronavirové krizi bude hospodařit. „Co vláda a politická reprezentace obecně nereflektuje, je potřeba úspor na výdajové straně. Pokud se podíváme na úspory obyvatel, ty výrazně narostly. Chováme se obezřetně, ale vláda na to absolutně rezignovala a naopak dále jen zvyšuje počty státních zaměstnanců a jejich platy. Úsporné opatření nepřišlo žádné,“ říká. „Fascinuje mě, s jakou lehkostí se tu hází stamiliardami. Před rokem by u jedné miliardy padaly ministerské hlavy,“ komentuje Slaný situaci a připomíná, že přijde „chvíle zúčtování“, kdy finanční trhy začnou pečlivě rozlišovat, jaký je stav našich veřejných financí a zda jsou udržitelné. „Pro český státní rozpočet to bude velký otazník.“
