I kvůli Černobylu má jaderná energie špatnou pověst, lepší zdroj ale zatím nemáme. Jádro nám mimo jiné dává i čas hledat nová řešení, říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v nové epizodě pořadu Kapitola. „Pokud přenastavíme své životní styly a naše energetické potřeby poklesnou tak na 40 %, dokážeme je pokrýt jen obnovitelnými zdroji. Ale budeme to ochotni podstoupit?“ táže se Drábová. Co pozitivního světu dala černobylská katastrofa? Proč stavba nových jaderných bloků trvá tak dlouho? A co je podle jejího názoru technologií budoucnosti? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.
Letos uplynulo 34 let od havárie černobylské atomové elektrárny. Nechvalně proslulá událost má nicméně stále svůj význam nejen v oboru jaderné energetiky. „Už jen proto, že je potřeba si pořád připomínat, co katastrofu způsobilo. Riziková odvětví se nejvíc naučila a posunula právě v důsledku nehod a havárií. Každá taková vede ke skokovému zlepšení bezpečnosti,“ říká v rozhovoru s Janem Paličkou předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Černobylská katastrofa podle Drábové přispěla nejen k nárůstu bezpečnosti současných jaderných elektráren, ale i k poznání vlivu radiace na životní prostředí. Takto rozsáhlé pozorovatelné poškození životního prostředí totiž jinde nenajdeme. Pravděpodobnost, že k podobné havárii opětovně dojde, je podle Drábové i kvůli Černobylu minimální. „Přesto musíme být připraveni na to, že ona pravděpodobnost nikdy nebude nulová. A také vědět, jak v takovém případě ochránit lidi a okolí elektrárny. To umíme dobře a máme na to řadu postupů. Ať se to zařízení klidně zničí, ale nikoho to nesmí ohrozit,“ vysvětluje Drábová.
