Hraní před kamerou je pro mě větší droga než hraní na jevišti. Kdo nemá talent, hercem se nikdy nestane, říká Karel Zima

Anna Vamberská

Audioverze

Jak se stát hercem? Podle Karla Zimy žádná univerzální rada neexistuje. On sám dostal podobných rad, které mu byly k ničemu, nespočet. Každému by doporučil snad jen pokoru a hlavně talent. „Je spousta herců, co měli talent, ale chyběla jim píle. Stejně se proslavili a jsou úspěšní. Naopak když ten talent nemáte, nepomůže ani to, že na sobě budete pořád makat. Hraní je něco, s čím se člověk narodí, nebo ne,“ říká Zima v nové epizodě podcastu Jeviště. 

Platí pro Karla Zimu klišé, že hraní je pro něj drogou? „Jak se to vezme. Když jsme během covidu nemohli hrát, po těch dvou letech jsem zjistil, až mě to samotného překvapilo, že se mi po tom tak moc nestýská. Ale když už, tak bych řekl, že hrát před kamerou je pro mě větší droga než hrát na jevišti. Možná se trochu rouhám, ale mám to tak,“ odpovídá Zima.

Zima vysvětluje, že na hraní před kamerou při natáčení filmové a televizní tvorby ho nejvíce fascinuje to, že se mnohem více než na divadelních prknech cítí, jako kdyby se přenesl do jiného světa.

„Ta kamera, klapka a pokyn: Akce!, to je jako když mávnete kouzelnickou hůlkou a najednou jste někdo jiný. Divadlo je skvělé místo na hraní, také má své kouzlo, ale jste tam prostě na jevišti někde v sále, nejste tu v bytě, tu třeba v autobuse a pak pro změnu někde na kopci. Právě tenhle ‚outdoor‘ mi na tom přijde nejmagičtější,“ říká Zima.

K divadlu rozhodně negativní vztah nemá, ba naopak – hraje hned na několika scénách souběžně až patnáct her.

„Zní to nepředstavitelně, ale část z toho jsou hry, co hraji už tak dlouho, že bych je zpaměti odříkal, i kdyby mě někdo probudil o půlnoci, pak jsou tam hry, co se moc nereprízují a hrají se párkrát do roka, takže to nějak stíhat a zvládat jde,“ popisuje Zima, jak se herci vyrovnávají s tím, že musí v různých hrách skákat z role do role.

„Nejradši na divadle mám to, že se můžu na jevišti potkat s kolegy, se kterými je radost hrát a se kterými si máme co říct i mimo hraní. Jasně, každý miluje potlesk, kdo říká, že ne, ten lže, ale já mám nejradši tohle,“ uzavírá Zima.

Jak by se měl herec umět prodat, ale ne zaprodat? A jak by měl vypadat vztah mezi hercem a novináři? Poslechněte si celou epizodu.

sinfin.digital