Audioverze
Margaret Thatcherová se do historie zapsala nejen jako první premiérka Velké Británie, ale taky jako jediná britská politička, po které je pojmenován ideologický směr – thatcherismus. „Železná lady“ podle historika a novináře Ondřeje Šmigola patří k největším politikům 20. století i přesto, že ji polovina Britů nenávidí a označuje ji za "krvavou čarodějnici", která zničila tradiční komunity a uvrhla Británii do víru nespoutaného individualismu a kapitalismu. „Byla nejdéle vládnoucím premiérem Velké Británie 20. století. Zničil ji paradoxně vlastní úspěch. Vše, co si v roce 1979 předsevzala, bylo v roce 1990 splněno. To zničilo její vnitrostranickou koalici a neřešilo se, co bude dál,“ říká Šmigol v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.
Cesta Thatcherové na vrchol byla podle Šmigola překvapivě konvenční. V době, kdy byla poprvé zvolena do parlamentu, v něm bylo pouhých 12 žen. Zásadním momentem bylo, když se díky atmosféře v tehdejší Británii premiéra Edwarda Heatha zmítané stávkami stala první ženou v čele vlády. „Heath položil otázku, kdo vlastně v Británii vládne, zda vláda, nebo odbory, a Thatcherová se rozhodla ji vyřešit. Kdyby odboráři zlomili ji, tak zlomí kohokoliv, ale pokud by ona zlomila stávku, vypaří se moc odborů. Což se jí i povedlo,“ popisuje vzestup Thatcherové Šmigol.
Bezprostředně poté mohla začít dělat politiku, která dodnes nese její jméno v pojmenování ideologického směru zvaného thatcherismus. „Jde o svobodný trh, nízké daně, rozpočtové škrty, britský patriotismus a viktoriánské ctnosti, tedy hrdost na Británii, stabilní rodinu, slušné chování i takové to drobné střadatelství a vyrovnané rozpočty, což Thatcherové vštípil už její otec – hokynář. Vždy dávala znát, že je žena, která ví, co to je starat se o domácnost. Tím přilákala ke konzervativcům i spoustu žen,“ vysvětluje Šmigol.
V čem měla Margaret Thatcherová pravdu o budoucím vývoji Evropy a v čem se mýlila? Jak se od legendární političky liší její nástupci? Poslechněte si celý podcast.
