Audioverze
Víkendové volby zdaleka nebyly jen „o Evropě“, ale přesah měly i do domácí politiky. Vícero politických stran totiž zaostalo za očekáváním a už nyní se objevují první náznaky, že nespokojení členové stran budou chtít po vedení vyvození odpovědnosti. Kterým politikům zvoní hrana?
U lidovců se to přímo nabízí. Předseda Marian Jurečka před volbami zopakoval svůj slib, že pokud KDU-ČSL neobhájí dva mandáty z předešlých voleb, nebude se na podzim ucházet o vedení strany.
A stalo se: lidovci v rámci koalice SPOLU získali pouze jediné křeslo a předseda se musí rozhodnout, zda své slovo dodrží. Kdo bodrého ministra práce a sociálních věcí v čele strany nahradí? Zatímco Vojta sází spíš na Marka Výborného, Vráťa se kloní k ministru Petru Hladíkovi. Tak uvidíme.
Druhou stranou, u které její členové volají po vyvození odpovědnosti, jsou vládní Piráti. Ti se stali symbolem prohry těchto voleb: poté, co strana kompletně rezignovala na jakoukoliv předvolební kampaň, zůstali její voliči zkrátka doma.
Když se do toho promítly ještě předvolební vnitrostranické spory, byl výsledek nevyhnutelný: strana přišla o dva mandáty a obhájila jen (sic!) dvojka kandidátky Markéta Gregorová. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat, členská základna volá po zasednutí mimořádného celostátního fóra.
A do třetice SocDem, nebo-li bývalá Sociální demokracie. Neviditelná strana v čele s Michalem Šmardou zůstala pod prahem rozlišitelnosti a nedosáhla ani na dvě procenta. Přitom potenciál měla.
V Evropském parlamentu je frakce sociálních demokratů druhá nejsilnější a že tomuto ideovému proudu nechybí aktuální témata, dokázala například inkognito kandidátka KSČM Stačilo!, která si sáhla na 10 procent hlasů. Předseda Michal Šmarda by tak měl velmi intenzivně meditovat ohledně své budoucnosti v čele strany.
Co ukazuje nástup „hrany“ Filipa Turka pro sněmovní volby v příštím roce? Proč vyhořely středové strany? A jaké psychologické triky používala Kateřina Konečná během kampaně na své voliče? Podívejte se na celou epizodu.
