KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Hnutí STAN má svou Stoku. To je asi to nejpřesnější, co lze říci o kauze Dozimetr. Ovšem jen pokud mluvíme o faktické podstatě, jíž je korupce v pražském Dopravním podniku. Politicky se totiž oba případy liší jako den a noc. Za prvé, Starostové reagují na rozdíl od ANO bleskově. Za druhé, v brněnské aféře nikdo nelikvidoval členy vlády účelovými úniky informací. Dejme si pozor, než začneme soudit.
Kdo si zaslouží trest? Kdo má být veřejné odsouzen? Kdo selhal? Jaké mohou být dopady na vládu? To jsou otázky, které nás napadají a na něž musíme hledat odpovědi. Nejjednodušší je ta první. O vině rozhoduje soud a zde nám nezbývá než si počkat na výsledek. S výjimkou Petra Hlubučka, který je politik, a proto pro něj platí presumpce viny. Což se stalo okamžitě, skončil ve všech funkcích i ve hnutí STAN. Odpovědět na ostatní otázky je daleko těžší a to i kvůli tomu, že kauzu zamlžují masivní úniky informací.
Vezměme to popořadě. Veřejné ostouzení si ze samotných Starostů nyní zaslouží pouze hlavní politický aktér Petr Hlubuček. Ministr školství Petr Gazdík, který rezignoval, je v této chvíli spíše obětí když ne zločinného, tak přinejmenším nemravného spolčení policistů, státních zástupců a spřátelených novinářů. Ti zde nejméně dvacet let provozují něco jako samozvaný „inkviziční soud veřejného mínění“. Nebo spíše lynč, protože i hony na čarodějnice měly nějaká pravidla.
Proč vlastně Petr Gazdík odchází? Přestože snad celý spis vyšel v médiích, nikde se neobjevilo, že by měl s pražskou kauzou cokoli společného. Pouze se objevila informace, že se stýkal se synem svého zesnulého přítele, což je k jeho smůle člověk, který měl být dle policie hlavou celé mafiánské skupiny. Nevím jak pro koho, ale tohle pro mě není věcný důvod k demisi. Chápu, že v rámci panující hysterie politik vyvodí osobní odpovědnost, i když nic špatného neprovedl, aby chránil svou stranu. Ale neplatí, že to musí být automatické.
