Piráti podle všeho kývli na vznik koalice, která do vedení Brna vrací zavedené politické síly. Avšak primárně není jejich vinou, že v jihomoravské metropoli vzniká aliance, jejíž součástí jsou kromě nich také ODS, KDU-ČSL a ČSSD. Tedy strany, které se v Brně střídaly u moci pětadvacet let po listopadu 1989. Povolební trajektorie je výslednicí chyb, které jdou především za těmi, kteří se nebyli schopni domluvit na integraci středových stran a Petrem Vokřálem z hnutí ANO, jemuž se vymstila sázka na širokou koalici s tradičními formacemi. Pokud by dal totiž ihned po volbách jasně najevo, že preferuje okleštěnou verzi minulé koalice, ODS i ČSSD by nejspíš zůstaly také další čtyři roky v opozici.
Předně: je nesporné, že se brněnští Piráti vydávají na mimořádně riskantní plavbu, počítat musejí s obrovskými tlaky rozličných zájmových struktur, stejně jako s kritikou angažované veřejnosti, jejíž velká část se už teď nemůže ubránit dojmu, že jde o jejich fatální selhání, jehož důsledkem je návrat starých struktur k moci. ODS i ČSSD se prý totiž neočistily od nekalého byznysu, v jehož zájmu tady v minulosti obě formace vládly. Primátorkou se tak stane žena dříve napojená na exekuční byznys, sociální oblast povede člověk, který nenechává na oceňovaných sociálních projektech minulé koalice nit suchou, a investice povede zástupce rodiny, která vlastní autobusové nádraží nebo pozemky v jižním centru, kam se má přesunout nádraží vlakové.
