KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Jsme kmenovou společností, nebo právním státem? Aféra Feri nám napoví. Pokud většinově přijmeme, že rozhodnout může jen nezávislé vyšetřování, máme civilizaci. Pokud se rozdělíme na pokřikující tlupy fanoušků s předem hotovými soudy na základě sympatií a antipatií, zůstáváme barbary. Jsou jen dvě odpovědi: ano a ne, pravda a lež, vinen a nevinen. Třetí možnost není, respektive vede do pekel.
Znakem dospělého a zodpovědného chování je, že se umíme rozhodnout a pak si za tím stát a na druhé straně respektujeme, pokud se legálním a legitimním způsobem prosadí opačné stanovisko. V politice nám chybí obojí. Ale ruku na srdce: není to jen odraz smutné skutečnosti, jenž nám ukazuje, v jakém stavu je celá společnost? Máme možnost si to vyzkoušet. Líbila, nebo nelíbila se vám kampaň #MeToo? Držíte se svého hodnotového postoje, i když dorazila k nám? A jste ochotni přijmout závěr vyšetřování, ať bude jakýkoli?
Pokud si někdo #MeToo ošklivil, ale teď mu tleská, protože se to zrovna týká Feriho, kterého dotyčný nemá rád, není konzistentní. Stejně jako ten, kdo říkal, že česká společnost něco takového nutně potřebuje, ale teď se k principu „oběť má vždy pravdu“ staví negativně, neboť dopadl na jeho favorita. Kdo odmítá počkat, co řekne policie a případně soud, koho nezajímá pravda, ale chová se jako fanda na fotbale, který přeje buď „domácím“, nebo „hostům“, nemá smysl pro řád a spravedlnost.
Takovými fanynkami se staly i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová. První o Ferim prohlásila „věřím, že očistí své jméno“ – čili nevěří dívkám, jež ho obvinily. Druhá presumpci viny vztáhla ihned na celou stranu: „Jestli jsou pravdivé výpovědi o chování poslance Feriho, pak to bohužel zapadá do schématu jednání TOP 09. Reálné činy jsou přesným opakem líbivých slov.“ Možná Pekarové vracela, jak zase ona očernila předsedu ČSSD…
Kategorická vyjádření o vině a nevině se zkrátka nemají pronášet jen na základě tvrzení v médiích. Předsedkyně TOP 09 (spíše neúmyslně) chybovala, když místo „přeji Ferimu, aby se očistil“ použila ono slovo „věřím“. Protože v takto citlivé věci se pravda ověřuje, ne, že se jedné ze stran dopředu „věří“. Někdo lže. Buď Feri, nebo ty dívky, ale musí se teprve zjistit kdo.
Záměrně jsem použil tvrdé slovo „lže“, i když mnozí budou říkat, že věc je přece složitá a může mít různé výklady, takže nakonec záleží na „úhlu pohledu“ a „nic není černobílé“. Považuji totiž tuto relativizaci za strašné zlo. Neschopnost či neochota zaujmout na základě faktů jasné stanovisko má přímou souvislost s tendencí dávat přednost fandění před hledáním pravdy. Feri buď je násilník, nebo není násilník. Třetí možnost není. Kdo si nestojí za svým, ten ani neumí uznat, že v právu je ten druhý.
