Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ohledně zrušení federálního práva na potrat z minulého týdne „otřáslo“ nejen Spojenými státy americkými, ale, jakkoli je to poněkud komické, i českými sociálními sítěmi, na nichž ateistická, progresivistická levice zoufale kvílela o „návratu Ameriky do středověku“, zatímco křesťanská konzervativní pravice jásala, že za oceánem už nebude možné „zabíjet plody v třiadvacátém týdnu těhotenství jako dosud“. Třebaže to neplatí pro všechny texty, které jsem na toto téma četl, řada autorů je psala z „ideologického úhlu pohledu“, aniž vzala dostatečně v potaz, jak složitou a z Evropy těžko uchopitelnou zemí USA v historii byly a dodnes jsou, byť jsou jejich post-kolumbovské dějiny mnohem kratší než dějiny starého kontinentu. A právě z toho vycházelo tolik nepochopení, zkratkovitých úvah a závěrů.
Hned na úvod je třeba říci, že obrovská rozloha území Spojených států znamená také značnou pestrost jejich obyvatelstva, a to jak pokud jde o jeho rasové složení, tak o míru religiozity i o vlastní dějiny, které se ne snad přímo stát od státu, ale region od regionu, oblast od oblasti, až dramaticky liší. USA jsou přitom pro většinu Evropanů, zejména pro ty ze západní Evropy, tak trochu matoucí v tom, že „na první pohled“ vypadají velmi podobně, ve skutečnosti se ale jedná o „jiný svět“. Američané prostě do značné míry vypadají, na první pohled, jako my, vyznávají podobné hodnoty jako my a chovají se jako my, jenže…
…jenže všechno je to právě jenom jako. Předně je třeba říct, že ve Spojených státech hraje mnohem větší roli a větší význam než v drtivé většině evropských zemí hluboká religiozita, náboženství, příslušnost k té či oné církvi, kongregaci či sektě, prostě otázky spojené s vírou. Je tomu tak už od počátku evropského osídlení dnešních USA. Stačí si připomenout, co byli zač tzv. otcové poutníci (Pilgrim Fathers), puritánští dissenteři z Anglie, utíkající za oceán v naději, že zde najdou, mimo jiné, náboženskou svobodu, kterou v raně stuartovské Anglii podle vlastního přesvědčení neměli.
Řadu prvních anglických osad v „Novém světě“ tak do značné míry utvářeli více či méně militantní protestanti, což se vpilo, respektive vrylo velké části budoucích Spojených států hluboce „pod kůži“. „Duch Salemu“ (inkviziční pronásledování a upálení údajných čarodějnic ve městě tohoto jména v dnešním státě Massachusetts na sklonku 17. století), snad nejsem příliš přísný, je proto i v části současných Spojených států přítomný mnohem víc než řádění inkvizice v některých státech Evropy.
Pokud jde o víru, o mnohém vypovídá rovněž fakt, že jednou z nesmírně důležitých neformálních oblastí USA je tzv. Biblický pás (Bible Belt). Jedná se o území, jež takto pojmenoval novinář, esejista a kritik Henry Louis Mencken (1880–1956) v roce 1925 a jež zahrnuje státy Alabama, Arkansas, Georgie, Jižní a Severní Karolína, Kentucky, Louisiana, Mississippi, Missouri, Oklahoma, Tennessee, Virginie, Západní Virginie a části států Florida, Illinois, Iowa, Indiana, Kansas, Nové Mexiko, Ohio a Texas. Všude tady, což je, jak vidíte, neobyčejně rozsáhlá oblast, hraje v rodinách, ve školství, ve zdravotnictví, v kultuře, ve společnosti jako celku, v politice i v ekonomice nesmírně důležitou roli skutečnost, že zde žije velké množství konzervativních protestantů, sdružených do pozoruhodného množství nejrůznějších náboženských obcí, kongregací a církví, které, moderní době navzdory, určují či ovlivňují způsob života v míře, jež je v dnešní Evropě, dokonce i v zemích, kde hraje víra důležitou roli (Irsko, Polsko, Itálie, Španělsko atd.), velmi vzácná a neobvyklá.
Navíc se nejedná o jediný region, kde tomu tak ve Spojených státech je. Důležitá je rovněž tzv. Mormonská oblast či Mormonská chodba/koridor (Mormor Corridor), jež/jenž zahrnuje pro změnu státy nebo části států Arizona, Idaho, Kalifornie, Nevada, Utah a Wyoming, a jež byla a dodnes je silně „poznamenána“ či ovlivněna přítomností obyvatel vyznávajících mormonskou víru (Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, jejíž hlavní sídlo se nachází v Salt Lake City v Utahu), což je pozoruhodný příběh sahající, podobně jako u protestantů, poměrně daleko do historie, v tomto případě do druhé poloviny 19. století.
