Kdo vystřídá Zemana? Ideální kandidát neexistuje, ale Babiš není neporazitelný. Pětikoalici může nakonec dávat smysl odvážná akce s Fialou

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Také vás zaujal nejnovější průzkum, jak by si vedli možní kandidáti na příštího prezidenta? Sociologická šetření, jako je to pondělní od agentury Median, mají v zásadě hned dvojí základní nevýhodu: nevíme, kdo ze zvažovaných osobností skutečně bude kandidovat. A s tím souvisí druhá a ještě podstatnější okolnost – pokud nevíme, kdo se prezidentských voleb zúčastní, je zbytečné zkoumat, jaké jsou šance jednotlivých osobností ve druhém kole. To je přitom naprosto klíčový údaj.

Dvoukolová většinová volba je specifická v tom, že je něco naprosto jiného uspět v prvním kole, k čemuž může stačit klidně i zisk nějakých patnácti procent hlasů, a něco zcela jiného je pak vyhrát kolo druhé. V něm vám naopak nemusí být nic platné třeba ani to, že vás v kole prvním volilo pětatřicet procent voličů. Celkovým vítězem se zkrátka nemusí stát kandidát, jehož podpora se jevila jako jednoznačně nejvyšší, nýbrž ten, kdo dokáže před druhým kolem oslovit také voliče oponentů, kteří neuspěli.

Pevné voličské jádro je vám celkem k ničemu v momentě, kdy polarizujete veřejnost na jednoznačné příznivce a jednoznačné odpůrce. V takovém případě se totiž váš výsledek v prvním a druhém kole nemusí příliš lišit, což komplikuje vaše šance obdržet v tom druhém víc než padesát procent hlasů. Naopak pokud jste vnímán jako kompromisní kandidát, který je za určitých okolností přijatelný také mimo pevné jádro svých příznivců coby druhá či třetí volba, zvyšuje se vaše šance na celkové vítězství. Tedy pokud se dokážete dostat do druhého kola.

Kandidáti s potenciálem

Jak vidno, první a druhé kolo většinové volby jsou dvě dost odlišné disciplíny. Což si podle všeho uvědomují také v týmu Andreje Babiše, jemuž jako polarizujícímu politikovi hrozí právě jeden z výše popsaných scénářů. Přesto všechno má smysl se výstupy agentury Median (pdf) zabývat. Takže: v březnovém modelu je opět na prvním místě Andrej Babiš, v danou chvíli by mu svůj hlas dalo pětadvacet procent voličů, na druhém místě je Petr Pavel s dvacetiprocentní podporou. S odstupem následují Pavel Fischer (7,5 procenta), Danuše Nerudová, Josef Středula a Karel Janeček (každý po pěti procentech).

Median měří také potenciál jednotlivých kandidátů, což je teoretický volební zisk čítající všechny voliče, kteří v danou chvíli byť jen zvažují volbu jednoho nebo více z nich. Proto také jeho součet převyšuje hranici sta procent. Zde je na tom podle očekávání lépe Petr Pavel (33,5 procent), za ním následuje Andrej Babiš (31,5 procent), třetí nejvyšší potenciál měl v březnu Pavel Fischer (23,5 procent), čtvrtý Marek Hilšer (17,5 procent), pátý Miroslava Němcová (14 procent). Zcela zásadní údaj je pak tento: polovina dotazovaných, kteří plánují volební účast, dnes není jednoznačně rozhodnuta, koho budou nakonec volit.

Má to svou logiku – vždyť takřka nikdo kromě Karla Janečka svou účast ve volbách ještě nepotvrdil. Zjevná opatrnost se může na jednu stranu jevit jako slabost či lavírování, na druhou stranu tady nikdo nechce opakovat chybu, která potkala v roce 2013 Jana Fischera a o pět let později Jiřího Drahoše. Přestože se oba jevili v jistou chvíli jako favoriti, nakonec se ukázalo, že takříkajíc přepálili začátek kampaně. Fischer nakonec nepostoupil ani do druhého kola, nevýrazný Drahoš pak kupil mezi prvním a druhým kolem jednu chybu za druhou. Oba podlehli Miloši Zemanovi.

sinfin.digital