KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Prezident Miloš Zeman se možná rozpomněl na to, jak by měl vykonávat svůj úřad: ideálně důstojně a ve prospěch České republiky. Alespoň takový byl jeho páteční projev. Pokud by chtěla hlava státu s řešením koronavirové pandemie pomoci i aktivněji a svým způsobem rovněž navázat na včerejší milost udělenou matce pěti dětí, může vyhlásit dobře promyšlenou amnestii a vydat další související akty.
Prezident by rozhodně neměl propustit všechny vězně, ale jen ty, kteří nejsou společnosti nebezpeční a do vězení se dostali spíše souhrou okolností a u kterých lze předpokádat, že se budou po propuštění chovat v mezích zákona. Řešit by mohl rovněž situaci těch, kteří sice nejsou ve vězení, ale ocitají se před soudy. Zeman se při tom může inspirovat například jarním „amnestijním“ návrhem advokáta Petra Tomana. Následuje pět bodů, které ukazují, že by amnestie České republice pomohla.
- Propuštěním každého vězně ušetříme
České věznice jsou dlouhodobě přetížené. Poměr vězňů je u nás například v porovnání s Německem, ale i dalšími západními státy, výrazně vyšší. Nelze ovšem konstatovat, že čelíme také vyšší kriminalitě, ta naopak postupně klesá. Vzhledem k nastavení českých zákonů a konzervativní a někdy až zkostnatělé justici se za mřížemi ocitají rovněž lidé, u kterých by stačil alternativní trest, například peněžitá sankce nebo domácí vězení. Rozsáhle se tomu věnuji v knize Tresty budoucnosti, která nedávno vyšla v knižní edici INFO.CZ.
