Každá mince má dvě strany. Svoboda bez odpovědnosti postrádá řád a smysl, zůstává jen chaos a anarchie. Svoboda bez odpovědnosti není lidem k užitku, jen útočí na hodnoty a ve svém důsledku vede k právu nejsilnějšího a tím i nejnebezpečnějšího. Takové zřízení je parodií na svobodu. U nás v České republice jsme si o víkendu připomněli Den boje za svobodu a demokracii. Při jeho příležitosti je dobré položit si otázku, zda stále ještě dodržujeme tu jednoduchou zásadu, že svoboda rovná se odpovědnost. A kam vlastně kráčí ta naše svoboda?
Všichni jsme v minulém týdnu zaznamenali posun v kauze Čapí hnízdo. Existuje podezření, že se premiér této země snažil uklidit z republiky vlastního syna, který je spoluobviněný v trestní věci, tak, aby nemohl vypovídat.
Absurdní je samozřejmě už jen fakt, že máme obviněného premiéra, ovšem každá další skutečnost, která v souvislosti s „krymskou kauzou“ vyplave na povrch, dává tomuto neuvěřitelnému představení punc absurdního dramatu. Nemyslela jsem si, že je v 21. století uprostřed Evropy něco podobného vůbec možné.
