KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Co je velkou výhodou Fialovy vlády? Opozice. Kdyby v ní nebyli právě Babiš a Okamura, nemohl by si kabinet nejspíš držet tak vysoké preference. Cena neodpovídá výkonu, ale bídě na politickém trhu. Někteří míní, že vláda špatně komunikuje, to je ale tak trochu obrácení příčiny a důsledku.
O tomto textu jsem dlouho přemýšlel. Říkal jsem si, že Fialova vláda přeci jen zdědila zemi v hodně zuboženém stavu; to je prostě fakt. Do toho válka a energetická krize… Ale přeci jen, koalice je u moci dost dlouho na to, aby ukázala když už ne výsledky, tak alespoň jasný a realistický plán, jak dostat Česko z bažiny.
Já dnes takový plán zkrátka nevidím a myslím, že nejsem sám. Největším zklamáním je asi zanedbaná konsolidace veřejných financí, ovšem ani jinde to není velká hitparáda. Nejdřív ale udělejme rychlou odbočku k Andreji Babišovi.
Šéfa ANO asi nikdo nepodezírá, že by měl špatný marketingový tým. Naopak, komunikace s voliči byla dlouho tím jediným, co měl na jedničku. Přesto byl politikem, který působí chaoticky, neprofesionálně, zmateně a neumí vysvětlit ani základní kroky kabinetu. Negativní zážitek z něj byl tak silný, že ještě rok poté, co skončil jako předseda vlády, použil proti němu Petr Pavel slogan „Chaosu bylo dost“ jako motto závěru prezidentské kampaně.
Jenže tohle všechno nebylo důsledkem špatné komunikace. Ta se naopak zadrhla v důsledku špatného vládnutí. Příčinou byla Babišova politika.
Premiér je obecně postavou, na kterou je příliš vidět, má příliš velkou odpovědnost, a když dělá chyby, nelze je tak snadno přelakovat, jako u „pouhého“ ministra financí. Tohle poučení si pamatujme: úplně nahoře zkrátka daleko víc fouká. Nejen ve srovnání s opozicí, ale i s ostatními vládními posty.
