KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Epidemie ukázala to nejlepší v nás, vidět to můžeme každý den. Ale na povrch znovu vyšlo taky to nejhorší. Jako by tu byla dvě Česka: jedno pomáhá, šije roušky, bojuje proti depresi. A to druhé buzeruje, udává a šíří nenávist. Ožívající duch „občanské bdělosti“ je bez nejmenších pochyb čiré zlo a sousedská diktatura je dokonce horší než státní.
Každá katastrofa a krize jsou příležitostí k utužení poměrů. Čekali jsme to i tentokrát, a tak jsem už před týdny psal, že dojde k omezení svobody a že si ji po epidemii musíme vzít zpět. Karanténa, zákaz cestování zavřené obchody i případné tresty za nenošení roušky, to všechno jednou pomine. Co nepomine, je pachuť z chování některých spoluobčanů. Zbytečná agresivita, xenofobie, manýry bolševiků, estébáků, šedého moru, domovních důvěrnic, pomocníků VB…
Stařeček zlynčovaný v obchodě za to, že neměl roušku, napadený a zraněný muž, jemuž v obchodě neuvěřili jeho skutečný věk, městský strážník, který s kolegy na žádost nějakého udavače kontroloval partu mladých až se s nimi dostal do konfliktu a udeřil dívku do obličeje (nebo v jakési sebeobraně do ramene, jak tvrdí), facebookové vzkazy nemocným, že by zasloužili kulku…
