KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Když poslanec ČSSD Petr Dolínek vystartoval tento týden na místopředsedu sněmovny a šéfa komunistů Vojtěcha Filipa, mohlo to vypadat jako donkichotský, nicméně zásadový útok demokrata na extremistu. V politice jsou však věci často jinak, než se zdají být. Pražský sociální demokrat se daleko spíše mstil předsedovi strany Janu Hamáčkovi, než že by si vážně myslel, že sesadí z funkce předsedu KSČM – tichého koaličního partnera.
Dolínek to měl sesumírované dobře. Filipa zkritizoval za jeho výroky, kdy únor 1948 označil za vystoupení občanů, okupaci ze srpna 1968 za plnění mezinárodních smluv a výkup vepřína kvůli vybudování památníku zavražděným Romům v koncentráku v Letech za příčinu nedostatku vepřového. Navrch se Filip ve sporu o Koněvovu sochu nepostavil proti Kremlu a Dolínek ho za to všechno chce odvolat ze sněmovní funkce.
Komunisté by mě za názory pověsili, poslali do uranových dolů či do kotelny, mé děti by nepustili na studia. Já navrhuji pouze demokratické odvolání pana Filipa. To je, myslím, jasný důkaz, že nejsem zastánce revoluce, ale evoluce.
— Petr Dolínek (@DolinekPetr) September 11, 2019
