KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | „Přepadení“ Úřadu vlády a noční zatýkání před sedmi lety je nejhanebnějším činem represivních složek od pádu komunismu. Stovky policistů pozvedly zbraně proti legitimní vládě jako někde v Latinské Americe. Nemohl jsem tehdy uvěřit, že se něco takového může u nás stát. Ale stalo a v ten den se změnil polistopadový režim.
Ráno po nočním dramatu jsem byl nakupovat, když mi volal důležitý známý a ptal se mě, jestli něco vím o tom, proč zadrželi tři bývalé poslance ODS, které jsem velmi dobře znal. Odpověděl jsem, že to není možné a že to je jistě drb. Jenže nebyl. Šlo o dlouho chystanou akci vrchního státního zástupce Ivo Ištvana a tehdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty. Motivace obou hlavních aktérů k tomuto bezprecedentnímu činu dodnes nejsou spolehlivě odhaleny. Ale jeho fatální důsledky jsou zjevné.
Později jsem se dozvěděl o ostudných detailech razie. Komanda „přepadla“ rodiny exposlanců na noc, zůstala do rána a při domovních prohlídkách vyhnala všechny včetně dětí na několik hodin před dům a mimo jiné zabavila elektroniku. Před očima šokovaných sousedů bezúhonní a vážení občané a jejich rodiny zažili zcela bezdůvodnou a zbytečnou hanbu a ponížení, jako by šlo o teroristy či dealery drog. Dramatický zásah se odehrál také u šéfky premiérova kabinetu Jany Nagyové, dnes Nečasové.
Ištvanovi a Šlachtovi lidé vpadli i na Úřad vlády a do areálu Vojenského zpravodajství (VZ). Dodnes nechápu, proč tam byli vpuštěni. Jde o střežené objekty, u vojenských zpravodajců navíc existuje riziko dekonspirace. V případě Úřadu vlády povolení vydal přímo premiér Nečas, který byl v kanceláři, když mu po půlnoci volala ochranka, že jsou dole ozbrojení policisté a zda je mají pustit. Osobně bych čekal spíš opačný povel a totéž u Vojenského zpravodajství. Šlachta je sice velký kovboj, ale těžko by se chtěl nahoru prostřílet.
