KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Rezoluce Evropského parlamentu ke střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše je poměrně dlouhá a také dost tvrdá. Lze ji shrnout takto: Dokud bude Agrofert patřit předsedovi vlády, neměl by mít nárok už ani na euro dotací a ty již vyplacené by měl vrátit zpátky. Velkolepá pařba za cizí prachy zřejmě končí, a to zdaleka nejen pro šéfa ANO.
Evropskou unii už dlouho trápí, že peníze, které mají sloužit k tomu, aby chudší regiony dohnaly ty bohatší, případně k zajištění produkce potravin, ve skutečnosti pomáhají zvyšovat majetek východních oligarchů. Zejména daňovým poplatníkům v zemích, které jsou čistými plátci, se to těžko vysvětluje. Pro Angelu Merkelovou je docela problém obhajovat takový typ solidarity, kdy se německá sestra, pekař či učitelka skládají na miliardové zisky politikům v Česku, Maďarsku či Rumunsku.
Kritici mezinárodní pomoci o ní ironicky říkají, že jde o systém, kdy chudí lidé v bohatých zemích přispívají bohatým lidem v chudých zemích. V případě „oligarchické samoobsluhy“ to platí v podstatě doslova. Mnozí v EU už mají dlouho pifku zejména na Andreje Babiše, maďarského premiéra Orbána a šéfa rumunské sociální demokracie Livia Dragnea, jehož mezitím zavřeli za korupci. Mimochodem, statečná prokurátorka, která to dokázala, se stala prvním unijním veřejným žalobcem a bude mimo jiné řešit zneužívání dotací.
