Proč se nemáme přidávat k evropskému honu na Orbána kvůli „LGBT propagandě“

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Maďarský premiér Viktor Orbán je v Evropské unii už dlouho za „špatného chlapce“. Černé puntíky si vysloužil za zasahování do nezávislosti médií, univerzit, či neziskových organizací i za zneužívání evropských dotací. Ale snad největší povyk vzbudil zákon zakazující propagaci homosexuality a změny pohlaví u dětí. Tentokrát ovšem neprávem. Pohoršení žalujících vypovídá více o nich samých než o národoveckém politikovi.

Padají obvinění z homofobie, porušování svobody projevu, diskriminace queer komunity. Nizozemský premiér Mark Rutte považoval za nutné v podstatě prohlásit, že po tomto Maďarsko nepatří do EU a je třeba ho „srazit na kolena“. Během mistrovství Evropy ve fotbale se mnozí předháněli, kdo Maďary více napálí. Šéfka EK a další vysocí činitelé Orbánovu vládu tvrdě kritizují a přemýšlejí, jak ji ztrestat. Osmnáct členských zemí podepsalo jakousi odsuzující petici a Evropský parlament přijal rezoluci, která žádá další řízení proti Maďarsku za porušení vlády práva.

Co vlastně Orbán provedl? Nic, co by kohokoli opravňovalo k tak ostrým reakcím. Zákon novelizuje a doplňuje řadu norem, které se týkají ochrany dětí a rodin, reklamy, médií a vzdělávání. Do všech doplňuje ustanovení, které zakazuje ukazovat dětem pornografii či samoúčelné zobrazení sexuality, propagovat nebo zobrazovat změnu pohlaví a homosexualitu. Rovněž zavádí registr, v němž musejí být zapsány neziskové organizace, které chtějí na školách učit sexuální výchovu.

Nevím, co je špatného na zákazu sexistického zobrazování nebo propagace změny pohlaví v reklamě a médiích přístupným dětem. V případě vzdělávání bych sám dál přednost tomu, aby rozhodovali rodiče. Někdo explicitní sexuální výchovu uvítá, jiný raději poučí své děti sám. Nicméně je legitimním politickým rozhodnutím vymezit, jaký citlivý obsah patří a nepatří do školních osnov. Paradoxní je, že ti, co nejvíce křičí, by rádi udělali totéž co Orbán (jen v bledě modrém) a nařídili ve škole pro změnu povinné ultraliberální sexuální lekce...

Pluralita a diverzita jsou v těchto otázkách určitě lepší než jeden povolený přístup, ať už konzervativní, či liberální. Absurdní ovšem je, že když se malým dětem denodenně vnucuje erotika ve všech možných podobách formou, nad níž se i dospělí červenají, nevzbudí to prakticky žádné pobouření, ale opačný přístup náhle spustí lavinu odsudků a volání po exemplárním potrestání. Ty se přitom nemají vůbec o co opřít. Orbánův zákon možná není šťastný, ale neporušuje ničí občanské svobody.

Práva konkrétního homosexuála či transsexuála nemohou být nijak dotčená tím, jak moc progresivním způsobem se o otázkách sexuální orientace a genderu budou učit děti ve škole. Diskriminace? V čem? Že obsah výuky neurčí aktivisté, ale zvolení politici? A svoboda slova? Každý smí propagovat LGBT agendu kdekoli, kromě vzdělávacích aktivit a školy. Ostatně tam nesmí být ani politická agitace. Spíše než o útok na sexuální menšiny jde o Orbánův pokus zalíbit se konzervativním voličům, který se ovšem v praxi bude špatně vynucovat.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Co Orbán zákonem vlastně sleduje a v čem jsou jeho slabá místa?
  • Proč kritici neprosazují vlastní práva ale čistě politickou agendu?
  • V čem je mimo evropský hon na Orbána a proč se k němu nepřidávat?
sinfin.digital