KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Antibabiš prý nefunguje a vládě škodí. Ale přesto funguje, i když neexistuje. Jak je to možné? Ten termín není ničím víc než jen nálepkou cirkusového marketingu šéfa ANO. To on sám se vymezil proti celému tradičnímu demokratickému spektru a polistopadovému vývoji. A kdo s ním nesouhlasil, toho ocejchoval jako „antibabiše“. Nakonec tím hodně lidí naštval, a to dnešní koalici (zatím) drží nad vodou.
Pokud se něco marketérům ANO skutečně povedlo, tak je to právě „projekt Antibabiš“. Už na první pohled jde o totální a absurdní nesmysl. Který ale papouškují jak novináři, tak dokonce i oponenti, čímž multiplikují jeho dopad a upevňují voličské jádro hnutí. Pokud na tu hru přistoupíte, tak se z jakéhokoli běžného politického souboje stává osobní záležitost. Sympatizanti Babiše se utvrzují ve víře v „napadeného“ vůdce. Vy sám se naopak cítíte nepatřičně a preventivně volíte co nejkorektnější vyjádření, což vás předem oslabuje.
Tahle strategie paradoxně funguje tím lépe, čím hůře se Babiš chová. Jde o zákon akce a reakce. Majitel Agrofertu vnesl do politiky do té doby nebývalou míru nenávisti a rozdělování společnosti. Čím brutálnější tlak vytvářel na druhé, tím více se mohl tvářit, že druzí tlačí na něj. A čím horších skutků a čím častěji se dopouštěl a zavdával tím důvod k oprávněně kritice, tím spíše mohl tvrdit, že má pravdu: „Vidíte, jak mi ubližují, jak jim na mě pořád něco vadí, jak mě chtějí odstranit?“ Říká se tomu sebenaplňující se proroctví.
Antibabiš vždy existoval jen v Babišově hlavě, respektive v jeho PR notičkách. Byl to on, kdo si vždy začínal. Kdo útočil, urážel, personifikoval, obviňoval a tím už předem rozbil každou debatu. Zároveň věcnou kritiku odrážel onou kouzelnou formulkou „vy umíte jen antibabiš“. Tím dostával oponenty mezi „kladivo“ vlastní agresivity a „kovadlinu“ jejich pasivity vynucené strachem, aby nevypadali, že jsou „antibabiš“. Dlouho to fungovalo, dokud tím nerozčílil velké množství mírných a slušných lidí. To oni ho odstavili od moci, ne politici opozice.
