KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Přesně před deseti dostala naše demokracie tvrdý úder. Policie vtrhla na Úřad vlády a do Vojenského zpravodajství a začalo zatýkání. Následně prezident neústavně obešel zvolené poslance a legitimní vládu, aby převzal moc. Šlo o puč, který měl svou ozbrojenou i politickou fázi.
Co přesně se tehdy stalo? Co následovalo? Co se možná navždy změnilo? Byli jsme šokovaní a stáli před zcela novou situací. I po té době jsou její následky patrné. Šlo svým způsobem o malou „černou labuť“ – událost, kterou nelze předvídat, k níž nemá dojít a která jednoduše neměla být v demokratickém právním státě možná.
Je neuvěřitelné, že represivní složky přepadly sídlo demokratické vlády, a to kvůli nezdaněným kabelkám a sledování premiérovy ženy žárlivou šéfkou kabinetu. Také nám to strůjci puče – tehdejší vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan a bývalý šéf protimafiánského útvar Robert Šlachta – naservírovali úplně jinak…
Tvrdili, že jde o zločinné spiknutí, sabotáž a klientelistické vazby, jež sahají až do kabinetu, přičemž závažnost údajných zločinů dokazovali zabavenými miliony korun a desítkami kilogramů zlata. Dnes už víme, že to byl megapodvod a chladnokrevná manipulace.
Zabavené cennosti nijak nesouvisely s razií ve Strakově akademii. Navíc je stát musel s ostudou vrátit – a že to trvalo! Stíhání jejich majitelů se ukázalo jako nezákonné.
Blamáží skončily i případy náměstka vrchního státního zástupce v Praze Libora Grygárka, vyzrazení informací BIS a i ty slavné kabelky. Všechno pravomocně zastaveno. Jediným rozsudkem po deseti letech jsou podmínky za zneužití vojenské tajné služby. Pořád se vleče vyfabulovaná kauza s údajnými poslaneckými trafikami.
Suma sumárum: Policie a státní zástupci neměli 13. června 2013 v rukách nic, co se neřeší běžnými obsílkami. Nezdaněné kabelky (i kdyby za ně padl trest) ani sledování nějaké osoby neodůvodňují přepadení vlády, navíc v takovém rozsahu a v takovém stylu. Zbytek přímo s premiérem nesouvisel a neobešel se bez řady přehmatů.
Byl to ukázkový komplot provedený represivními složkami státu proti jeho legitimní vládě. Strůjci onoho útoku na demokracii lhali veřejnosti a povídali jí o smyšlených podezřeních, jež měla vytvořit dojem, že v budově kabinetu sídlí mafie, nikoli exekutivní moc. Pro tohle všechno neexistuje jiné slovo než puč. Kdokoli říká něco jiného, tak buď vědomě nemluví pravdu, nebo zavírá oči před realitou.
