KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Kolem Twitteru je zase rušno. Jeho majitel a „Chief Twit“ Elon Musk o víkendu zavedl limit počtu příspěvků, které mohou uživatelé této sociální sítě zhlédnout. To se pochopitelně setkalo s negativními reakcemi uživatelů, kteří tím přicházejí o část své „bezplatné“ služby. Opatření však paradoxně může sociální síti pomoct, byť Muskova původní idea „svobody slova bez limitů“ tím dostává na frak. Nejen svobodou projevu však živ je Twitter. Jak je na tom sociální síť finančně a co znamená nová přímá konkurence Twitteru, kterou tento týden spouští Instagram?
Psal jsem o tom nedávno – skvělé nápady nejsou jen ty logicky vycizelované, odargumentované a s bezchybnou prezentací. Naopak. Řada skvělých nápadů, ve vědě, marketingu i byznysu, je založena na iracionálním základě, nepravděpodobné náhodě, nebo na tom, že prostě jdete proti proudu a děláte věci jinak než ostatní.
Zní to jako klišé, ale z náhody vznikl penicilin a mikrovlnka, „hacknutím“ behaviorální ekonomie Uber nebo Red Bull a na tom, že dělají věci jinak než ostatní, vyrostl třeba Netflix. Opakem dobrého nápadu může být jiný dobrý nápad, tvrdil už Niels Bohr.
Podobná logika, myslím, teď platí i pro Twitter a jeho omezení počtu zhlédnutých příspěvků. To se u českého Twitteru setkalo s (očekávatelným) nesouhlasem a (deklaratorním) odchodem na Mastodon, Telegram nebo Clubhouse. Těžko se divit, když lidem seberete něco, co jste jim doteď dávali bezplatně, jsou naštvaní. Jenže po odžití fází „popření“, „vzteku“ (tam je zjevně český Twitter nyní), „smlouvání“ a „deprese“ stejně zase přijde konečná fáze „smíření“ – jako mnohokrát předtím.
V nynější druhé fázi lidé vyčítají Elonovi nekompetenci (sociální síť přece apriori potřebuje co nejvíc „pozornosti“), jiní pochybují nad pravými důvody zavedení limitů (omezení plateb hostingovým společnostem). Ani jedno teď není úplně podstatné. Faktem je, že „neintuitivní“ limity na zhlédnuté příspěvky tady jsou a nejspíš i budou.
Jde přitom, myslím, o skvělý krok, který vlastně je v souladu s řadou hodnot, jež lidé po Twitteru chtějí: méně závislosti a nekonečného rollování timeliny, méně zbytečných toxických hádek, tlak na relevantnější obsah. K tomu Twitter pochopitelně tlačí uživatele směrem k ověřeným účtům, které mají de facto neomezený počet příspěvků (někdo spočítal, že ekvivalentem limitu pro „prémiové“ uživatele jsou dvě středně dlouhé knihy) a které Musk lépe monetizuje. Právě peníze jsou pro Muska zásadním motivem – a proto si dovolím malou rekapitulaci.
44 miliard důvodů
Musk Twitter reálně ovládl na konci loňského října poté, co za sociální síť zaplatil 44 miliard dolarů. V tu dobu nejbohatší člověk planety věděl dvě věci: totiž že Twitter je téměř nevýdělečný podnik a že jej extrémně přeplatil. Podle relevantních odhadů byla cena Twitteru v době transakce okolo 25 miliard, dnes cenovka visí na 15 miliardách a technologická editorka Financial Times Elaine Moore dokonce mluví o tom, že reálná cena sociální sítě je nulová.
