KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Může být soudce jmenovaný totalitní mocí nezávislý? Evropský soudní dvůr v tom má jasno: Soudce dělá talár a klást otázky stran vyššího principu mravního není přípustné. Možná to tak dle zákona je. Ale to nám nedává právo pohoršovat se nad Poláky, že se rozhodli zbavit justici pozůstatků komunismu. Svůj boj mohou na poli paragrafů prohrát, ale mají pravdu, že k právnímu státu patří i morálka.
Spor o justiční reformu je dost komplikovaný. V českých médiích se obvykle zjednodušuje na konstatování, že konzervativní vláda prý chce mít moc nad soudy a ohrožuje jejich nezávislost. Když však chtěla Občanská platforma (PO) obsadit svými nominanty ústavní soud ještě po prohraných volbách, liberálním novinářům to nevadilo a neobviňovali PO, že jí jde o politický vliv. Bít na poplach začali až ve chvíli, kdy nová vláda Práva a spravedlnosti odmítla tento výběr respektovat. Viděli to tedy zjevně ideologicky, ne neutrálně.
Nicméně tohle jen ukazuje, že se v mediálním mainstreamu nepíská rovina, samotné reformy se to netýká. Jejím spouštěčem se stal požadavek očistit justici od komunistických soudců. Tento motiv konzervativců liberálové odmítají, či přinejmenším bagatelizují. Že ale právě o něj šlo, jasně ukazuje úterní jednání Soudního dvora EU. Rozhodoval o otázce, již mu zaslal polský nejvyšší soud: Zda skutečnost, že daný soudce byl jmenován komunistickou vládou, nezpochybňuje jeho nezávislost. Odpověď zní: Ne.
Tímto se dostáváme k jádru problému. My totiž udělali stejnou chybu jako Poláci a po sametové revoluci jsme ve funkcích doživotně potvrdili komunistické soudce, včetně těch, kteří se podíleli na politických procesech a páchali tím zločiny. Což obecně snižuje standardy morálky a tím i důvěru v právní stát. Jenomže tohle Evropskou unii nezajímá. Šance s tím něco udělat byla naposledy před vstupem, protože unijní orgány se dívají úplně stejně na soudce, který se jím stal v demokracii jako v totalitě.
