Prodáváme se levně, máme na víc. Je čas udělat z Česka moderního ekonomického tygra

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Koronakrize tvrdě postihla i ekonomiku. Můžeme se snažit ji resuscitovat a uvést do původního stavu, nebo proměnit problém v příležitost a pustit se do druhé transformace. Po třiceti letech ji nutně potřebujeme, jinak nám brzy dojde dech. Přestože továrny jedou na plno a export láme rekordy, produktivita práce zůstává nízká. Neboli makáme, ale vyděláme málo.

Pro velkou část tuzemského průmyslu se vžil název „montovny“. Jde o pejorativní označení, faktem ale zůstává, že oproti třeba Německu máme nízký podíl finálních výrobků, za které samozřejmě producent inkasuje násobně větší marže než subdodavatel. Exportujeme špatně placenou práci našich dělníků, málokdy technologické know-how a vysoký podíl nových myšlenek, výzkumu a inovací v ceně zboží. Nadproporční podíl zisků odplývá investorům do ciziny.

Na počátku 90. let jsme prošli ekonomickou reformou, která byla de facto odstátněním. Po třech dekádách je čas „zařadit druhou rychlost“. Trh a soukromé vlastnictví dávno máme, ale potřebujeme z nich dostat daleko vyšší výkon. Čech za hodinu vyprodukuje třikrát méně bohatství než Němec. Ve srovnání HDP na hlavu vycházíme lépe, ale to proto, že pracujeme déle. Abychom dokázali poskočit v produktivitě a zároveň snížili potřebu tovární pracovní síly, musejí se spojit průmyslníci, vědci a politici.

Proč se má do transformace průmyslu zapojovat stát? Copak si trh neporadí sám? Na to je docela jednoznačná odpověď. S čím si trh umí poradit, s tím si už poradil. Domácí podniky investují do svého rozvoje, kolik dokáží – kdyby to nedělaly, neuspějí ve světové konkurenci. Vznikají i nové start-upy a inovační firmy. Ale nestačí to. 

Výsledek je takový, jaký je, tedy robustní ekonomika s vysokým podílem průmyslových výrob tažená exportem, schopná generovat pracovní místa, většinou ovšem s relativně nízkou produktivitou a mzdami.

Vše zařídí trh

Tvrzení „vše zařídí trh“ vychází z mylné představy, že člověka a společnost lze redukovat na jedinou tvořivou sílu – touhu po zisku. Ve skutečnosti jsou ekonomické aspirace jen jednou ze součástí komplexní stavby civilizace. Ano, soukromý podnikatel jde tam, kde vydělá, a tím efektivně využívá možností, které nabízí moderní kapitalismus. A to je zásadní. Vaše možnosti vydělat, a hlavně způsob, jakým to uděláte, zcela zásadně ovlivní to, zda sedíte v garáži v Silicon Valley, nebo na velbloudu ve Vádí Halfa v Súdánu.

sinfin.digital