Zda byl či nebyl premiér v demisi a předseda nejsilnější politické formace v zemi Andrej Babiš před listopadem 1989 agentem StB, je pro současnost a budoucnost české politiky naprosto irelevantní otázka. Nepochybně na tom není nic k chlubení, nepíše se ale rok 1998, nýbrž 2018. Antikomunismus je passé, většinu lidi zjevně trápí a společnost jako celek rozkládají zcela jiné problémy. Třeba exekuce. Doložit to lze na volebních výsledcích nejen Babiše, ale také Miloše Zemana. Přesto může premiéra v demisi výhledově ohrozit něco, co vyjevují všechny jeho kauzy.
Spojuje je cynismus a nestoudná schopnost neříkat bez mrknutí jediného oka pravdu, jednat vyhýbavě, vykrucovat se a hrbit svůj hřbet, případně své prohřešky svádět na intriky údajné mafie a komplot politické konkurence. Jde vlastně o jednu z jeho klíčových komparativních výhod: Babiš nemá skrupule, nestydí se. Přesto si i on musí být vědom, že pokud lidem už dneska nevadí bývalí agenti komunistické tajné policie ve vysoké politice, lháře tam snesou dlouhodobě jenom stěží. Michal Hašek by o tom mohl vyprávět.
Zadal jsem si do archivu novinových textů v Newton Media od poloviny roku 2011 heslo „Babiš odmítá, že by spolupracoval s StB“. Filtr mi nabídl několik desítek článků. První je z Mf Dnes z prosince 2011, tedy z doby, kdy list ještě nepatřil Agrofertu. Píše se v něm, že podle záznamů slovenského Ústavu paměti národa, které tehdy zveřejnil týdeník Euro, podepsal Babiš s StB závazek spolupráce v listopadu 1982 na schůzce v Bratislavě.
