KOMENTÁŘ RADIMA IVANA | Česko zjevně trápí drahý cukr, a tak se parta postaralistů v čele s ministrem zemědělství Nekulou jala bojovat za jeho zlevnění, respektive za zlevnění potravin celkově. Založili meziresortní komisi a budou „hledat řešení“!
Rok a půl s panem ministrem je pryč a z jeho práce se mi vybaví pouze tento novodobý „boj o zrno“ a glorifikace „rodinného stříbra“ – Budějovického Budvaru. Teď přišel s novou iniciativou, ale poslední co dnes potřebujeme, jsou ministři, kteří si myslí, že přechytračí trh meziresortní komisí a budou podporovat povědomí o zemědělství moudry o tom, že se jedná o tvrdou časově náročnou práci. Potřebujeme v zemědělství produkty s vysokou přidanou hodnotou – technologie.
Při čtení zpráv o vzniku libovolné komise se mi okamžitě vybaví seriál Jistě, pane ministře, kde vznik komise znamenal zamáznutí problému symbolickým gestem. Vybaví se mi ale taky Sir Roger Scruton, který už v roce 1997 v Praze přednesl před křesťanskodemokratickými stranami toto:
„Chceme-li řešit tento problém, musíme se vyhnout těm řešením, jež jsou falešná – tedy například vracet se k ekonomice řízené státem nebo předpokládat, že se o lidi lze postarat jinak než prostřednictvím trhu. Ať už navrhujeme jakékoli řešení, musí být trh jeho součástí. Je to totiž jediný dosud objevený způsob, jak vytvořit přebytek. A bez přebytku tu není nic, co by se dalo rozdělit mezi potřebné, nic, co by umožnilo velkorysá gesta státu. Ano, právě tento problém, je-li správně pochopen, nám vymezuje pravou oblast sociální politiky: takovou regulaci trhu, která zajistí, že čestné jednání je odměněno a nečestné potrestáno.“
Pikantní na tom je, že tento projev dodnes najdete na stránkách KDU-ČSL…
Ta slova platí dodnes. Žádná ministerská skupina přebytek nikdy nevytvořila, žádná mezirezortní komise ještě trh „nepřečůrala“. Místo neustálého řešení cen cukru a podobných zbytečností by ministr, kterému jde o tvorbu přebytku a zvýšení efektivity jemu svěřené politiky státu, měl objíždět a představovat veřejnosti farmaření a zemědělství budoucnosti. Tedy jinak řečeno modernizaci.
Ministr je z titulu své funkce ten, kdo má největší mediální zásah, pokud jde o zemědělství. Měl by tento svůj politický výtlak využít pro snižování bariér vstupu do tohoto sektoru, pro podporu menších a středních farmářů, přílákání nových lidí do oboru a zároveň by mohl mluvit třeba o zajištění dlouhodobé perspektivní existence českého venkova.
