KOMENTÁŘ RADIMA IVANA | Věřili jsme, že s pádem komunismu skončila doba, kdy se stát neodbytně chtěl „o všechny a všechno postarat“. Chyba. Zažíváme renesanci státní péče o občana. Přispěl k tomu koronavirus a nové krize – ekonomické a válečné.
Chtěli byste, aby vám politici méně kecali do života? Nebojte, přijde to, ale až s nějakou příští politickou reprezentací. Snaha určovat ostatním, jak mají žít, je zaryta hluboko v nás.
Vzdělávání se, ambice, stravovací návyky, rozvoj osobnosti, cvičení, vaše odbornost, schopnost používat nové technologie, finanční a investiční gramotnost, nákupní chování a další a další oblasti jsou součástí osobní zodpovědnosti každého z nás. A pozoruji, že díky dostupným informacím se o sebe dokáže postarat čím dál více lidí. Dokáží dobře reagovat v nejrůznějších situacích, které nás v turbulentní době potkávají. Je ale na každém jednotlivci, jak informace uchopí, využije a zhodnotí ve svůj prospěch.
Proč je „postaralismus“ špatný?
To slovo jsem si vymyslel z toho důvodu, že bohužel opět pozoruji taky zvýšenou snahu politiků (a je jedno z které strany) starat se o lidi. Proč je to špatně? Protože politik většinou řeší důsledek, nikoliv příčinu, a myslí hlavně na to, že mu „starost o občana“ přinese politické body. Není to zdaleka pravda, protože uhasit tolik požárů, které lidi právě pálí, nikdo nedokáže. Výsledkem podobné politiky navíc bývá obří schodek rozpočtu – vláda ANO budiž této zemi mementem nefunkčnosti podobného modelu vládnutí.
Důležitá je podle mě jiná věc: umět lidem dát důvěru, že si s nenadálými situacemi poradí.
Začnu opět u důchodů, o kterých jsem tu psal nedávno v jiném textu. Politici by měli aspoň lidem v mém věku začít říkat pravdu, ostatně mnoho z nás to tuší: žádný důchod, ze kterého bychom chtěli žít, nás nečeká.
Každý z nás to nejspíš viděl u svých prarodičů. Nádobí z období normalizace, skříně, které „zažily“ Husáka i Zápotockého... Většina z nás si posteskne nad tím, že k seniorům byl život tvrdý. Pomyslíme si, jak je systém špatně nastavený a že by „stát měl důchodcům, sakra, přidat“!
Zkuste se na to ale podívat jinak. Všechen ten starý nábytek, obité skleničky, nejlevnější jídlo… Vnímejte, že právě tohle je výsledek snahy státu postarat se o své lidi.
Postaralismus: ošuntělé a zastaralé
Pokud vám někdo říká, že je důležité, aby se stát o lidi staral, vzpomeňte si ještě jednou na ty chvíle u babičky. Možná vám děda říkal, jak byl celý život u jednoho zaměstnavatele a dostal párkrát přidáno. Vzpomeňte si na to, jak nadával na každého, kdo nezvýšil důchody. Mimochodem, v Česku jsou státní penze zhruba v 90 % případů jediným příjmem, který důchodci mají. Pokud se nechcete ve stáří rozčilovat nad tím, jak vám to někdo (ne)zařídil, vezměte to do vlastních rukou.
