KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Radek Vondráček ani Tomio Okamura opět nebyli zvoleni do funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny. Stalo se tak již ve druhé dvoukolové volbě. Oba dostali hlasy pouze od svých stranických kolegů: Okamura jich obdržel 18, Vondráček v prvním kole 65, ve druhém pak 66. Ke zvolení přitom bylo potřeba přes 90 hlasů. Závěr je jasný: šéf SPD nemá naději, hnutí ANO musí přijít s jiným kandidátem.
V zásadě existují dvě pozice, ze kterých lze volbu vedení sněmovny komentovat. Ta první praví, že by si strany vzájemně neměly kádrovat své kandidáty a prostě zvednout ruku pro každého, kdo je nominován. Fígl je ale v tom, že pokud v podobném duchu tlačily do vedení dolní komory své zástupce hnutí ANO a SPD, pak je také třeba dodat, že ani jedna z těchto stran nepodpořila kandidáty vznikající koalice. Oba napříště opoziční kluby se dožadují především toho, aby orgány sněmovny ctily proporcionalitu a tedy sílu jednotlivých sněmovních frakcí, sami se podle toho ale nechovají. Z opačného břehu nazřeno vznikající pětikoalice dopředu avizovala, že zástupce SPD nemá ve vedení sněmovny co pohledávat, neboť jde o extremistický subjekt.
A byť bychom mohli o tomto tvrzení vést nekonečné spory, jedno se musí nechat: podobně jasné a principiální stanovisko v české politice dlouho nezaznělo. V posledních letech jsme přivykli spíše všelijakému lavírování a vytáčkám. Jinak je to ale s nominací bývalého předsedy dolní komory Radka Vondráčka na post místopředsedy. Představitelé nové většiny totiž nezpochybňují nárok hnutí ANO na dva zástupce v čele sněmovny, jen se jim prostě nechce hlasovat pro Vondráčka. Vyčítají mu třeba jeho legendární kytarové vystoupení, které odehrál přímo na předsednickém pultíku či nedávnou návštěvu prezidenta Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici.
