KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Zdá se vám elektřina drahá? Bude hůř. Na vině je Zelená dohoda (tzv. Green Deal). Představuje ekonomickou, sociální i politickou katastrofu. Ničí naši konkurenceschopnost, žene miliony lidí do pasti chudoby a ohrožuje i demokracii a soudržnost EU, neboť posiluje hlasy extremistů. Proevropští politici mají jedinou šanci: Přestat ho trpně přijímat, nevyklízet pole nacionalistům a postavit se do čela kritiků.
Z roku na rok se cena elektřiny na burze vyšplhala takřka na dvojnásobek. Už patnáct let ve výrobě energií místo trhu zuří plánované hospodářství. Na rozdíl od reálného socialismu v něm nejde o pětiletky, ale o pětidekády, cílem není zajistit obyvatelům nedostatkové zboží, ale přestat vypouštět uhlík a zbytek světa nechceme předehnat, ale umožňujeme mu, aby dohnal nás…
Pamatuji se na šok, když jsem s týmem premiéra Topolánka dorazil na naši první Evropskou radu týkající se tzv. energetických balíčků. Místo aby se prezidenti a premiéři členských zemí zabývali budoucí prosperitou Evropské unie, řešil se boj se sodovkovým plynem. Bez ohledu na dopady na lidi a firmy a dokonce i na to, jaké závazky přijmou největší světoví znečišťovatelé. Jako by jediným smyslem existence EU mělo být vítězství v běhu o snižování emisí CO2. Přitom s námi nikdo ani nezávodil…
Tohle fanatické sektářství mě jako člověka, který prožil čtvrtstoletí v režimu, v němž původní nadšení a brutalitu budovatelů lepších zítřků dávno vystřídaly letargie a čekání na smrt, přímo praštilo do nosu. Vzpomínám si i na to, co nám řekl předseda vlády, když dorazil z jednání. Že máme jedinou šanci, a to aby český byznys vydělal spolu s Němci. Ti totiž boj s uhlíkem nevzdají a počítají, že obří investice, na něž žádná jiná země nemá, se jim vrátí díky tomu, že ostatní budou nakonec nuceni kupovat jejich technologie.
Měli bychom mít plán
Tato strategie se krok za krokem naplňuje, přestože náklady „Energiewende“ jsou ještě větší, než v Německu čekali. Ale oni mají aspoň nějaký plán. Co máme dělat my? Určitě nezaškodí, když vláda a opozice ve spolupráci s průmyslem řádně promyslí, jaké jsou naše možnosti dokonce i při současném stavu Zeleného údělu. Není to kdo ví jaké terno, ale jde o obrovské investiční prostředky a je naší povinností vůči vlastní zemi a našim dětem využít je co nejlépe. Pořád platí, že můžeme být aspoň stříbrní za Němci…
Kromě toho bychom ale měli přestat být napůl pasivními trpiteli a napůl nesnesitelnými kverulanty a přijít s vlastní strategií. Jak jsme psali, Green Deal se hroutí jako domeček z karet. Může to dopadnout jako s jinými evropskými plány, jež prostě vyšuměly. Jenomže tohle je něco daleko většího a dražšího, co mnohem více zasahuje do hospodářské i sociální politiky, a čím déle pojedeme v nastaveném kurzu, tím fatálnější budou škody.
Vše směřuje k tomu, že vlastní vůz se stane luxusem a miliony lidí upadnou do energetické chudoby. Proč? Je to nutné? Pomůžeme tím něčemu? Němci spočítali, že elektromobil až do nájezdu 160 tisíc kilometrů vyprodukuje víc emisí než diesel. A zatímco v EU bude nesmyslně drahá elektřina, zbytek světa vypouští stále více CO2. Zřejmě si tam na rozdíl od nás pamatují několik tisíc let starou pravdu: Že počátkem i koncem všeho je dostupnost energií. S ní stojí a padá každá civilizace.
