KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Churchill vyhrál válku. Ale prohrál hned první demokratické volby po ní. Voliči neprojevili žádnou vděčnost a dali přednost populistům a jejich slibům před tvrdým a odhodlaným válečným premiérem. Až odezní sláva, kterou si Petr Fiala vydobyl zásadovým a odvážným jednáním během ruské agrese, dolehnou na něj s plnou silou staré i nové problémy. To bude skutečná zkouška kvality vládnutí.
Co všechno Fialův kabinet čeká? Jednou větou: známé pocovidové potíže nezmizely, naopak se válkou vyostřily a objevily se další. Inflace kvůli Putinově agresi roste ještě rychleji, než se čekalo. Pro ceny energií platí totéž, nově zdražují i paliva. Ke všemu hrozí globální nedostatek potravin, takže si za ně také připlatíme. A bude třeba absorbovat a perspektivně integrovat stovky tisíc ukrajinských uprchlíků. Přičemž úzkým hrdlem nebudou pracovní příležitosti ani lékařská péče, ale hlavně bydlení.
Všechny tyto problémy spojuje, že při jejich řešení nebude stačit kvalitní státní správa a rozumné hospodaření, ani snižování daní a zvyšování dávek. Kabinet musí ukázat invenci a schopnost promyšlených intervencí. Zkrátka tvořit a aktivně měnit realitu, nikoli „jen“ udržovat a reagovat. Zatím se zdá, že dává spíše přednost liberálně tržnímu přístupu a nepouští se do státních zásahů, jako to dělá například konzervativní polská vláda. Názorně se to ukázalo na přístupu kabinetu k rostoucím cenám benzínu a nafty.
Sázka na volný trh doplněná tím nejmírnějším opatřením, tedy kontrolami marží pumpařů, vládě v zásadě ještě vyšla (záleží ovšem na tom, kdo to hodnotí). Ale v ostatních případech to tak snadné rozhodně nebude. Primární je elektřina. Čím více se rozevírají nůžky mezi výrobními náklady a koncovou cenou pro zákazníky, tím naléhavěji se budou lidé ptát: proč to vláda dopustí? Díky tomu, že jsme v minulosti jednali prozíravě, produkujeme i dnes stále dost energie, a to levně. Je čas, aby z této výhody začali těžit čeští občané.
Řada zemí EU už ukazuje, že nenechá občany a firmy napospas parodii na energetický trh, jak funguje v EU. Je úplně jedno, jak to vláda udělá. Jestli bude elektřinu dotovat ze zvýšených zisků ČEZ, sáhne k nějaké cenové regulaci, či v nouzi nejvyšší nařídí vycházet z výrobních nákladů, nikoli z cen na evropské burze. I kdybychom měli jít do tvrdého konfliktu s EU, potřeby lidí svítit a topit a továren vyrábět, jsou přednější. A co stát vybere na emisních povolenkách, to by měl v této situaci plně vracet lidem a podnikům.
