KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Fraška bez děje, kladných hrdinů a hlavně bez konce. Tak se jeví nekonečné tahanice okolo tak banální záležitosti, jakou je výměna ministra kultury. Celé je to absurdní a pitomé: Prezident Miloš Zeman už nebere ohledy na nic a nikoho, premiér Andrej Babiš je ve vztahu k němu vinou trestního stíhání v naprosté defenzivě a postupu sociálních demokratů, kteří střídavě vyhrožují rozličnými ultimáty, aby následně zaveleli k ústupku, nerozumí už ani oni sami. To hlavní je přitom jinde.
Celé to působí jako cvičení v odvádění pozornosti. Obzvláště pokud k tomu připočítáte takové akce, jakou předvedl tento týden Andrej Babiš. Je fascinující, jak se mu daří poutat pozornost vypouštěním syslů, namísto toho, aby řešil koaliční krizi a mimoústavní postup prezidenta. Alespoň že v týdnu přiznal, že hlavním tématem jeho cesty do Ústeckého kraje byla voda, respektive její nedostatek a snaha o její udržení v krajině...
Ale zpět k vládě. Že je česká politika vykloubená, už nepochybuje prakticky nikdo, přesto je potřeba snažit se ji stále dokola postavit z hlavy na nohy. Tak třeba: nenechme se za žádnou cenu opakovaně vtahovat do debaty o tom, zda prezident může blokovat výměnu ministra kultury. Není o čem diskutovat. Je to prostě věcí premiéra a prezidentovi do toho podle Ústavy nic není. Zkrátka má na základě návrhu odvolávat a jmenovat, nikoli zdržovat a ještě si klást požadavky. I když Zeman vytváří zdání, že je to jinak, stále jsme parlamentní, nikoli prezidentská republika. Vláda je odpovědná dolní komoře, ne zvlčilému Hradu.
