KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Kdo by neměl radost nad každým ukrajinským vojenským úspěchem. Kdo by se nedojímal nad tím, že národ ničený ohromnou přesilou se nevzdává. Kdo by nechtěl skrze Ukrajince vzkázat Putinovi, že tuhle zemi nikdy nezotročí a nesrazí na kolena. Ale na žádnou z těch emocí nemáme právo. My nevedeme ten boj, naši blízcí nejsou zabíjeni po tisících. Máme cítit jedinou myšlenku: zastavit to!
Patetické projevy adorující Ukrajince jsou jim k ničemu. Na odiv stavěné oslavování vítězství ukrajinských zbraní připomíná chlubení se cizím peřím. Silná prohlášení, že Putin může města srovnat se zemí a vyvraždit obyvatele, ale Ukrajina jeho nebude, jsou až morbidní a nemístná. Nikdo z Ukrajinců nechce umřít, nikdo nechce být za každou cenu hrdinou, nikdo nechce bojovat na troskách svých domovů a ani prezident Zelenskyj netouží stát se velkým státníkem, který se nepodrobil ani za cenu strašných civilních obětí.
Každý chce přežít, každý chce mír, každý chce štěstí. A hlava státu řeší tíživé dilema, zda váží více svoboda národa, nebo jeho prolitá krev. To je, oč tu běží a ruský diktátor, který ví, že nedokáže vyhrát v otevřeném boji, je celou dobu důsledný v jedné věci: záměrně a cynicky zatěžuje tu misku vah, na níž jsou zničené osudy a zavraždění občané Ukrajiny. Zvyšuje cenu krve… Čím větší hrůza, tím pro něj lépe. Genocidou chce dovydírat vedení přepadeného státu ke kapitulaci. Na válce není nic velkolepého, je to krutý boj o život.
Ukrajinci dělají, co ze svého pohledu musejí. A je to na nich. Na nás je ctít prostou maximu: bránící se země musí od nás dostat vše, co potřebuje. Když odmítáme zastavit nákupy ruského plynu či přímo zasáhnout a vyslat mírovou misi, musíme alespoň dodat víc zbraní, zejména těžkých. Než oslavovat a dojímat se, než řečnit, pošleme Putinovi lepší vzkaz, a to v podobě velkých dodávek tanků, letadel a raket Ukrajině. Ať vidí, že my za Zelenským stojíme a nebudeme ho nutit ke kapitulaci, a to ani nepřímo, naší slabou podporou.
