Demokracie, byznys, svoboda? Pro civilizaci je nejdůležitější jiná věc

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Ruská agrese na Ukrajině. Čínská hrozba invazí Tchaj-wanu. Ohrožené dodávky plynu. Narušené dodavatelské řetězce. Chaos a obavy z budoucnosti. Náš svět je vzhůru nohama. Za to vše v posledku může jediný faktor: oslabení schopnosti Západu používat sílu či hodnověrnou hrozbu silou jako nástroj k udržení světového řádu. Zanedbali jsme starost o bezpečí. Ale když ji ztratíme, ztratíme vše.

Svět nikdy nebyl bezpečným místem k životu a není jím ani v 21. století. Vzdor radikálním aktivistům, kteří žijí v iluzi, že mír už je na věky vybojován a nejdůležitější ze všeho je nyní válčit za klimatická, reprodukční, sexuální či zvířecí práva. Tím vším se ovšem mohou v klidu zabývat jen díky tomu, že naši demokracii a svobodu chrání západní vojenská, hospodářská a politická moc. Jinak by měli úplně jiné starosti. Naivní jsou však i ti, kteří sázejí na byznys a opomíjejí bezpečnost, čímž jen posilují naše nepřátele.

Posledních třicet let na Západě připomínalo jeden dlouhý sen. Nebo možná spíše nekončící drogové opojení, ze kterého nás neprobraly ani takové šoky jako světová finanční krize, plynová krize, ruská anexe Krymu či expanzivní politika Pekingu v Jihočínském moři. Vystřízlivění jsme vždy zahnali novou dávkou povzbuzujících, případně uklidňujících léků.

Finanční krizi zavinilo žití na dluh v rámci globalizace, my však na ni reagovali pumpováním peněz do ekonomiky, čímž jsme podpořili ještě větší růst v Číně. Plynová krize ukázala rizika závislosti na importu energetických surovin z Ruska, ale místo aby Němci hledali alternativy, vydupali si dostavbu Nord Streamu 1. Když Putin zabral Krym, dali jsme od Ukrajiny ruce pryč a odmítli její zapojení do euroatlantické bezpečnostní architektury. Čínský agresivní neokolonialismus nechávali američtí prezidenti bez povšimnutí.

Tyto příklady ukazují, že Západ dává přednost pohodlí či vidině rychlého zisku před bezpečností a rozumnou snahou pojistit se pro budoucnost. Místo bolestné nápravy reálné ekonomiky kvantitativní uvolňování a další „levné“ nákupy od Číňanů. Místo dražších, ale bezpečnějších dodávek plynu ještě hlubší závislost na moskevském diktátorovi. Místo vymezení červených linií a odhodlání je bránit i silou další a další ústupky Putinovi a Si Ťin-pchingovi.

sinfin.digital