KOMENTÁŘ JANA ŽELEZNÉHO | Westminster si v posledních dnech zažil vskutku dramatické chvíle, jako vystřižené z umně sepsaného politického thrilleru. Nechybělo napětí, neočekávané zvraty, vypjaté momenty ani turbulentní proměny loajality vůči skandály oslabenému premiérovi. Poslendí kapitola příběhu se dopsala včera: Boris Johnson oznámil, že rezignuje.
Klíčovým momentem, který tomu předcházel, bylo oznámení rezignace ze strany ministra financí Rishiho Sunaka a ministra zdravotnictví Sajida Javida, dvou významných členů kabinetu i samotné Konzervativní strany, kteří dle svých slov již nemohli dále sloužit ve vládě, jíž kvůli chování premiéra chybí kredibilita i pevné vedení.
Následovala „rezignační tsunami“ symbolizovaná demonstrativním odchodem dalších několika desítek členů vládních úřadů či vysoce postavených poradců. Premiér se pokusil „prolomit obklíčení“ několika rychlými personálními změnami, avšak marně. Ve středu večer jej přímo v Downing Street No. 10 měla ke kapitulaci vyzvat i skupina vlivných konzervativních špiček, mezi nimi i dosud věrná ministryně vnitra Priti Patel či čerstvě jmenovaný ministr financí a dlouholetý spojenec Nadhim Zahawi. Boris Johnson byl nucen uznat porážku a oznámit národu „složení zbraní“.
Kdo však očekával zdrásaný projev plný lítosti, byl zklamán. Ač viditelně unavený, BoJo, jak jej média familiárně nazývají, pronesl vzhledem k možnostem vcelku „bombastický“ projev, v němž sám sebe prakticky vykreslil jako oběť nepochopení svých stranických kolegů a vypíchl svůj leadership během tří let, které v nejvyšší pozici strávil. Nutno přitom poznamenat, že se nejednalo jen o samolibé chvástání.
Přestože Johnson učinil řadu politických chyb a svými morálními přešlapy nejednou rozhořčil vlastní straníky i britskou veřejnost, zaznamenal i řadu úspěchů. A ačkoli se v těchto chvílích jeví jako žádoucí a vděčné mu nasazovat „psí hlavu“, dle mého to není na místě. Jako analytik mezinárodních vztahů si níže dovolím zmínit tři oblasti, jež je odcházejícímu premiérovi nutno připsat k dobru. A nejedná si přitom o „malé ryby“:
