KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Byl to svátek demokracie a také dost nevábná ilustrace toho, co nás v příštích čtyřech letech čeká. Sešli se nově zvolení poslanci, složili slib a načrtli své představy o tom, jak by mohlo vypadat příští vedení sněmovny. A zatímco lídři budoucí vlády podepsali koaliční smlouvu, mezi novináře dorazili téměř výhradně zástupci opozice. Tu budou v dolní komoře příští čtyři roky tvořit pouze hnutí ANO a SPD.
Vpravdě historickému okamžiku odpovídal ceremoniál a jeho slavnostní nádech. Petr Fiala, Marián Jurečka, Markéta Pekarová Adamová, Vít Rakušan a Ivan Bartoš se zavázali ke společnému vládnutí. Hodně se mluvilo o naději, hodnotách, demokracii. Budoucí premiér Petr Fiala během slavnostního aktu uvedl, že chce Česko vyvést ze zdravotní, ekonomické a hodnotové krize. Jeho vláda to nebude mít jednoduché. Máme zde opět covid, k tomu schodkové rozpočty a zdražování snad úplně všeho od bydlení přes energie po základní potraviny.
Zástupci vznikající vládní koalice mluvili o pokoře a odpovědnosti. Své poslání berou s patřičnou vážností a zemi chtějí spravovat také ve prospěch těch, kteří je nevolili. Což bude potřeba. V opačném případě se můžeme začít připravovat na nástup někoho na způsob Andreje Babiše. Dost možná ale o několik řádů víc urvaného ze řetězu našich závazků k Evropské unii, NATO a celkově k civilizačnímu okruhu, z něhož čerpali a s nímž své jednání poměřovali velikáni české moderní politiky – Karel Havlíček Borovský, František Palacký, Tomáš Masaryk, Edvard Beneš nebo třeba Václav Havel.
