KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Podepsat zákon a současně vyjádřit pochybnosti o tom, zda není v rozporu s Ústavou, je sice podivné, přesto lze říct, že si Petr Pavel poradil se spěšně schválenou nižší valorizací penzí vlastně vcelku elegantně. Nakonec je to právě Ústavní soud, kdo by měl rozhodnout o tom, zda vláda postupovala dle platných pravidel.
„Je naprosto nezbytné, aby tento zákon přezkoumal Ústavní soud. Ústavní soud je jedinou institucí, která má pravomoc rozhodnout, zda je zákon v souladu s Ústavou, nebo nikoli. Ani já jako prezident tuto pravomoc nemám.“ Tak zní klíčová pasáž vyjádření Petra Pavla k zákonu, který vláda prosadila v režimu legislativní nouze, na což opozice reagovala několikadenní blokádou jednání dolní komory.
A pokud opoziční formace avizovaly, že zákon, kvůli kterému důchodci nedostanou v létě přidáno v průměru 1770, nýbrž jen 760 korun, napadnou u Ústavního soudu, prezident řekl, že pokud by tak z nějakého důvodu nakonec neudělaly, považoval by za svou povinnost učinit podání k Ústavnímu soudu sám. Je v tom sice jistá past, ale tak to v politice prostě chodí – většinou máte na výběr mezi špatným a ještě horším řešením situace.
Petr Pavel slíbil vstřícnost ke všem segmentům české společnosti. Zrovna tak avizoval snahu nejen naslouchat, ale také rozumět, argumentům vlády i opozice. A je ironií, že se hned zkraje svého mandátu na Hradě ocitnul uprostřed politické vřavy, ze které nemohl vyjít jako ten, kdo se zalíbí všem. A bude zajímavé sledovat, zda se potvrdí jeho slova o tom, že navrhovaná úprava valorizace penzí vládě umožní připravit takovou důchodovou reformu, která do budoucna ochrání příjemce nejnižších důchodů.
